Výsledky hledání míst

Z písemných pramenů vyplývá, že v roce 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v roce 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v roce 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V roce 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.

Dnes zaniklý zámek byl pravděpodobně postaven obchodníkem Josefem Skulinou kolem r. 1790. Od roku 1881 byl v držení rodiny Chadrabů až do r. 1948, kdy připadl státu. Byl využíván místním JZD. V r. 1960 byl zámek zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.

Původně tvrz či zámek z konce 17. či poč. 18.stol. V 30. letech 19. stol. došlo k obnově zříceného zámku M. Schreinerem; přestavěn a rozšířen v r. 1912. Jednoduchá budova obdélníkového půdorysu, krytá valbovou střechou s věžičkou, s přilehlými hospodářskými objekty a zám. parkem. Soukromý majetek.

Zámek byl postaven někdy před r. 1674. Ve 2. pol. 18. stol. došlo ke klasicistní přestavbě. V r. 1945 se stal majetkem státu a byly zde byty. Stav zámku se zhoršoval a tak byly nájemníci vystěhováni a v r. 1980 byl zámek zbořen.

Synag. východního typu s almemorem neseným čtyřmi sloupy uprostř. prostoru, zal. kolem r. 1450 a po požáru v r. 1561 bylo zdůrazněno nároží přístavbou jednosloupové lodžie, dnešní vzhled z přestavby r. 1719. Interiér vyzdoben I. Lengelacherem.

Pozdně empírový zámeček byl postaven ve 30. letech 19. století hrabětem Emanuelem Harasovským a jeho synem Karlem. Dnes je zámek, majitelem panem Antonínem Hegerem, pronajat firmě TOZOS jako správní budova.

Nejisté pozůstatky tvrze či tvrzí, zatím archeologicky nedoložené.

Pouze terénní náznaky po hradu z 2. pol. 13. st., který byl objeven r. 1974. Skládá se ze 2 slepencových skal a malé plošinky. Měl zřejmě strážný charakter a byl součást fortifikačního systému švabenické kolonizace v oblasti.

Bývalé správcovské sídlo, jež bylo letitou součásti hospodářského dvora, převzalo status "zámku" pravděpodobně až ve 20. století. Důvodem může být fakt, že v 19. století byla většina majitelů tohoto sídla nešlechtického původu.

Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.

Fluoritový důl v Harrachově-Ryžovišti přeměněný na hornické muzeum s ukázkovou štolou. Důl pracoval v letech 1957–1992, měl sedm pater a 21,5 kilometrů chodeb. Zachovaná důlní technika, v muzeu ukázky těžených minerálů, mapy a další zajímavosti.

Areál bývalého cínového dolu Vilém a úpravny rudy v Krásně upravený v letech 1994–2004 na museum, připomínající rudné a uhelné hornictví na Sokolovsku. Zahrnuje několik interiérových i exteriérových exposic včetně možnosti jízdy umělou důlní chodbou.

Ukázka vývoje dobývání uhlí od r. 1782 po současnost v lokalitě bývalého Dolu Anselm v Ostravě. Zahrnuje především stroje a zařízení, z nichž část je předváděna v provozu. Důlní expozice je zpřístupněna fáráním jámou.

Skanzen Březové Hory je částí Hornického muzea Příbram, založeného r. 1886. V současnosti nabízí 60 stálých expozic. Skanzen je v památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě.