Výsledky hledání míst

Na místě kláštera ze 13.st.vystavěn v druhé pol.18.st. pozdně barokní klášter klarisek s kostelem sv. Kláry. Císařem Josefem II. klášter zrušen a v kostel umístěna studijní knihovna. Od r.1951 zde umístěno olomoucké Vlastivědné muzeum.

Hospic založený r. 1723 Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna-Kastelkornu nejprve sloužil jako ubytování pro dělníky stavějící piaristický klášterní komplex s kolejí a seminářem. Později jako ubytování pro poutníky a následně klášter Chudých školských sester naší Paní se školou.

Klášterní budova Kongregace Dcer Božské lásky s kaplí sv. Josefa byla postavena v letech 1925-1926. Jeptišky zde otevřely sirotčinec a školku pro malé děti. Po zestátnění zde byla zvláštní škola a od r. 1953 dětský domov, který zde existuje dodnes.

Kaple s nástěnnými malbami tzv. Beuronské umělecké školy z let 1888–1889 v areálu teplického gymnázia, dříve exerciční středisko boromejek s obecnou školou, jeslemi, opatrovnou a dívčím penzionátem, založený v roce 1865.

Filiální dům a sirotčinec sester boromejek s kaplí sv. Karla Boromejského z let 1903- 1904. Stavba podle projektu Karla Wagnera kombinuje románské tvarosloví s ranou italskou renesancí. V interiéru se dochovala řada cenných detailů, pod výmalbou jsou pravděpodobně fresky ve stylu Beuronské školy.

Dům byl postaven v r. 1927 jako hlavní sídlo kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje. V r. 1942 ústav zabrali nacisté a v r. 1952 komunisté. Od r. 2000 slouží jako hlavní domov kongregace.

Dvojklášter žebravých řádů byl roku 1350 založen mimo jiné pro oslabení vlivu valdenských, jichž tehdy žilo v okolí Krumlova mnoho. Fungoval 600 let, poté bez využití zchátral. V posledních letech ho postupně opravuje řád křižovníků.

Komplex barok. kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Maří Magdaleny s klášterem křižovníků byl vybudován na místě staršího kostela v l. 1687–1728 dle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Vyhlášené poutní místo. Bohatá, převážně barok. výzdoba i výbava, vytvořená výjimečnými umělci. Rekonstrukce v l. 2009–11.

Mateřský klášter jediného původem českého církevního řádu vznikl na staroměstském konci tehdejšího Juditina mostu v polovině 13. století. Současné převážně barokní a novobarokní stavbě dominuje kostel sv. Františka z Assisi, první velká centrální stavba českého baroku (projekt J. B. Mathey).

Areál křižovnické komendy na místě velkomoravského hradiště nad soutokem Dyje a Gránice proti znojemskému hradu. Na místě světského proboštství zřízeno v pol. 13. stol. Úpadek v 16. stol., přestavba v 17. a 18. stol. Od 1958 ve správě boromejek.

Původně pozdně románský kostel z počátku 12. století, přestavěný v 18. století. V kostele se dochovaly cenné nástěnné malby ze začátku 14. století.

Klášter postavil řád Milosrdných bratří v l. 1662-1668. R. 1968 byl postaven chrám sv. Augustina (r. 1673 přistavěny věže; r. 1873 zvýšeny). V l. 1890-92 proběhla velká přestavba konventu a nemocnice. R. 1931 byla přistavěna nová nemocnice. R. 1948 znárodnění budov. Dodnes slouží jako nemocnice.

Klášter založen hraběnkou Marii Annou z Lichtenštejna za uzdravení jejího syna v r. 1727, dokončen r. 1759. Kostel je z let 1750-55. Na jeho výzdobě se podílel i F. A. Sebastini. Interiér kostela je jedinečnou ukázkou pozdního baroka na Moravě.

Pozdně barokní klášter řádu Milosrdných bratří, zbudován po roce 1747 podle projektu Františka Grima. V roce 1768 byl komplex nemocnice a konventu doplněn kostelem, vysvěceným na jaře 1777. Na výzdobě se podíleli Jan Cymbal a Josef Štern.

V místě bývalého špitálu a bratrského sboru si milosrdní bratři postavili v letech 1620–1753 klášter s nemocnicí. Objekty původního špitálu zcela zanikly, klášterní kostel vznikl na místě bratrského sboru s minimálním využitím jeho konstrukcí. Další přestavby nemocničních křídel ve 20. století.