Výsledky hledání míst

Klášter s velkým novorománským kostelem na jižním předměstí Plzně zřídila kongregace redemptoristů v letech 1907–35. Vlastní kostel pochází z let 1908–12. Konvent rozehnán roku 1950, po roce 1990 obnovil činnost.

Areál špitálu s kaplí a přilehlou klášterní budovou. Špitál buď z doby založení města nebo r. 1515. Kaple je asi z první poloviny 15. století, dochovaná sklípková klenba z let 1515-18. Budova kláštera snad barokní. Novogotické upravy v 60. letech 19. stol. Objekt v havarijním stavu a nevyužíván.

V roce 1628 zde byl položen základní kámen k novému klášteru servitů. V období 30leté války se však servité usídlili na Starém městě a pozemek prodali. Nakonec zde vznikl zájezdní hostinec a špitál s kaplí sv. Martina. Roku 1787 byla kaple uzavřena Josefem II., pak prodána a přestavěna na byty.

Na ploše západní části hradního areálu byl v 70. letech 17. století zřízen klášter řádu servitů s kostelem Panny Marie. Klášter zanikl za vlády Josefa II. a kostel převzal funkci farního od starší svatyně (sv. Matouše) v sousedství.

Barokní klášter postavený v letech 1717–39 majiteli veselského panství. Zrušen roku 1784, nedlouho po ukončení stavby (1764). Kostel slouží nadále jako farní. Obnoven po poškození za II. světové války.

Areál bývalého kláštera servitů a loretánské kaple v Jaroměřicích nechal postavit podle projektu Jana Křtitele Erny hrabě Jan Antonín z Questenberka. Kaple byla postavena v letech 1668–1673, klášter 1675–1679. Zrušen byl r. 1787, loreta byla zbořena a areál byl přeměněn na faru, školu a byty.

Jeden ze šesti klášterů, vzniklých v rámci vysazení Nového Města pražského Karlem IV. Komunita zanikla během 16. století, obnovena po třicetileté válce (1669), definitivně zrušena 1783. Klášter sloužil armádě, kostel upraven novogoticky 1858–63. Dnes pravoslavný chrám Narození Přesvaté Bohorodice.

Kostel postaven do r. 1701 z podnětu biskupa Tobiase Johanna Beckera, později vznikla řada sedmi zastavení a r. 1706-1710 postaven klášter servitů. R. 1728 místo navštívilo 150 000 poutníků.

Mohutná budova, kombinující klasicistní řád s novorománskými detaily, tvoří západní čelo hlavního zákupského náměstí. Stavbu nadali roku 1865 excísař Ferdinand I. a jeho manželka Marie Anna, klášter fungoval jako dívčí vzdělávací ústav do II. světové války. Dnes v přízemí pošta, zbytek prázdný.

Barokní kostel sloužící theatinské koleji vybudovaný v letech 1691–1717 podle projektu neznámého architekta (snad J. B. Matheye), dostavěný Janem Blažejem Santinim-Aichlem.

Původní hospodářský dvůr tepelského kláštera byl zdevastován po roce 1945. V letech 2000–2004 byl přestavěn podle projektu Johna Powsona na klášter trapistů, přísné varianty cisterciáckého řádu.

Kostel postavil postaven jako součást kláštera trinitářů v letech 1708–1713. Stavbu podle projektu Ottavia Broggia realizovali Kryštof Dientzenhofer a Johan Georg Aichbauer. Klášter zrušen za Josefa II. a zbořen v roce 1899.

Bývalý klášter řádu trinitářů byl založen r. 1753 při kostele sv. Prokopa, který vznikl r. 1747 přestavbou barokní sýpky. Klášter založila hraběnka Terezie Pöttingová. R. 1783 Josef II. klášter zrušil. Od r. 1784 sloužila budova jako fara, v l. 1788–1896 zde byla škola, přechodně i poč. 20. stol.

Klášter vystavěný podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1738 - 1743, dokončen v roce 1749. V letech 1898 – 1901 postaven ještě novobarokní klášterní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova podle plánů Bedřicha Ohmanna.

Původní klášter tvoří několik církevních budov. Byl založen r. 1881 řádem sv. Voršily za účelem vzdělávání. Stavitelem Johann Gröger. R. 1884 povoleno zřízení obecní školy. Postupně probíhala přístavba, v l. 1896–97 postavena nová kaple Panny Marie. R. 1948 konvent zrušen. Dnes je zde škola.