Výsledky hledání míst

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Klášter založil na konci 15. století Jan Filipec, administrátor olomoucké diecéze. R. 1543 františkáni klášter opustili. Po Bílé hoře se klášter stal centrem rekatolizace. V letech 1657 – 58 byl barokně přestavěn. Roku 1950 byl zrušen, budovy sloužily jako archiv. Obnoven v roce 1990.

Bývalý františkánský klášter byl postaven kardinálem F. Dietrichsteinem v l. 1610–20 vč. přestavby pův. hřbitovní kaple na kostel Nejsv. Trojice (zbořen r. 1790). R. 1654 postavena kaple sv. Kříže. Klášter zrušen r. 1788, poté zde byla pekárna, octárna. Rekonstrukce koncem 20. stol., dnes hotel atp.

Klášter vybudovaný r. 1663 františkány u první loretánské kaple v Čechách z r. 1623. Autoři projektu jsou K. Lurago a J. D. Orsi. V letech 1950–1953 tábor nucených prací pro kněze, poté vojenská opravna, dnes opět klášter.

Bývalý konvent františkánů „U sv. Bernardina“ s kostelem Neposkvrněného početí P. Marie. Stavba zahájena 1453. V letech 1739–44 radikálně přestavěn. V roce 1785 klášter sv. Bernardina zrušen a areál převzali dominikáni od sv. Michala.

Františkánský klášter byl postaven nadáním dačického primátora Matyáše Jiřího Kapety v letech 1660–72. Zrušen 1950, poté městské museum. Řádu navrácen po roce 1990, od roku 1997 slouží bosým karmelitánkám. V nedávných letech celková obnova.

Klášter založil Půta Švihovský na přelomu 15. a 16. století zřejmě na místě původního špitálu. Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Zredukován za josefínských reforem (1784), zanikl 1814. V letech 1853–1952 tu působily školské sestry, které provedly řadu úprav včetně stavby velké věže.

Původně kostel sv. Ambrože františkánského kláštera zrušeného Josefem II. Roku 1806 odsvěcen a po 7 let přestavován na celnici v empírovém stylu. Strohé fasády se střídmým dekorem, portikus s masivními dórskými sloupy.

Zachovalý kostel z roku 1656. Jeho stavba trvala 23 let. Při velkém požáru roku 1689 kostel prohořel a jeho vnitřní zařízení bylo zcela zničeno. K obnově kostela povolán Kilián Ignác Dienzenhofer.

Jezuitská kolej, součást rozsáhlého bloku jičínských jezuitských staveb. Budovaná od roku 1628. Ohledně autorství se vedou spory - může se jednat o projekt A. Spezzy, G. Pieroniho či G. B. Mariniho. V letech 1658 - 62 přistavěna ke koleji dvě křídla.

Byvalý kostel sv. Ignáce v areálu jezuitské koleje je dominantou jižního cípu náměstí 1. máje v Chomutově. Areál jezuitské koleje nechal založit Jiří Popel Lobkowitz roku 1590. Dnes slouží pro účely kulturního střediska.

Kapucínský klášter založený v r. 1611 kardinálem Františkem z Dietrichštejna. Tvořil společný areál s loretánskou Svatou chýší a kostelem sv. Anny – dnešní Dietrichštejnskou hrobkou. Zanikl spolu se Svatou chýší po požáru v r. 1784.

Klášter založen r. 1749, kostel a hospic upraveny ze dvou měšťanských domů. 1950 klášter zrušen, poté využíván Lidovou školou umění, od r. 1999 sídlem regionálního muzea.

Klášter byl postaven v letech 1676–83 jižně od Pražské brány, hlavní průčelí kostela do třídy Obránců míru. Typický kapucínský komplex s jednoduchou architekturou. Fungoval do roku 1950, poté domov důchodců, dnes prázdný. Kostel slouží jako farní.

Kapucínský klášter v Brně byl postaven v letech 1648–51 v typickém prostém řádovém duchu. Bratři zde působí s přestávkou let 1950–90 dodnes. Značné proslulosti se těší hrobka s uchovanými mumiemi mnichů.