Výsledky hledání míst

Drahlovská boží muka jsou drobnou lidovou stavbou vysoké úrovně z r. 1694. Kulturní památka ČR.

Zděná boží muka z 18. století mají mohutný hranolový dřík na nízkém soklu. Dřík zdobí dvě řady mělkých výklenků nad sebou, dolní niky jsou výrazně vyšší než horní. Výklenky jsou odděleny římsou a jsou po všech 4 stranách stavby. Na vrcholu mají jehlancovou, plechem pokrytou stříšku a kovový křížek.

Masivní pozdně gotická žulová boží muka vysoká cca 2,5 metru. Dřík má průřez pravidelného osmiúhelníku, v horní části přecházejícího do průřezu čtverce plastickými drápky. Původní kaplice zmizela ve 2. polovině 20. století, později doplněna čtvercovou kapličkou zaklenutou do oblouku.

Zděná pilířová boží muka stojí v dominantní poloze při staré cestě z Kahlovic do Oldřichova. Tvoří je nízký hranolový pilíř a hmotově shodná kaplice. V kaplici jsou mělké niky s novodobými obrázky, kryta je stanovou stříškou, zakončenou dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Nedatovaná zděná hranolová boží muka se čtyřmi nikami postavená snad před r. 1834 kdy je v tomto místě prvně doložena drobná sakrální stavba.

Barokní boží muka z roku 1750 byla postavena při staré poutní cestě do Křtin. Řadí se mezi zděná boží muka přechodného typu, tvořící přechod mezi pilířovými božími muky a výklenkovou kapličkou. Na každé straně mají dvojici výklenků, v nich jsou novodobé obrázky. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Unikátní mohutná, více jak 4 m vysoká, pozdně gotická kamenná muka z období kolem r. 1500, tvořená sloupem zakončeným bohatě zdobenou lucernou s reliéfy světic a ze života Krista. Boží muka s odpočívadlem se nacházejí u rozhledny nedaleko Staroviček.

Boží muka, označovaná též jako morový sloup, pocházejí ze 17. století, pravděpodobně z doby před rokem 1685. Na čtyřbokém podstavci stojí mohutný obílený válcový dřík, na něm je čtyřboká kaplička zakončená dvojitým křížem. V mělkých nikách jsou mozaiky světců, vytvořené snad ve 20.století.

Žulová barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století v podobě typické pro tuto část Vysočiny. Mají hranolový sokl zdobený rytými rámy, nezdobený sloupek a jsou zakončena masivní hlavicí, kaplicí členěnou mělkými nikami a kovovým dvouramenným křížem. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pozdně barokní žulová boží muka z roku 1780. Sokl mají hranolový, zdobený rytými rámy a datem vzniku. Dřík mají válcový, ukončený čtvercovou hlavicí. Na hlavici je čtyřboká lucerna s mělkými prázdnými nikami. Sstříška je zakončena kamennou koulí a tepaným křížkem. Památkově chráněná od roku 1958.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Mohutná, asi 6 metrů vysoká zděná barokní boží muka na umělém pahorku. Jejich stáří není doloženo, pochází snad z druhé poloviny 17. století či počátku 18. století. Památkově chráněna od roku 1958, pro svou krajinotvornou hodnotu byla v roce 2016 neúspěšně navržena na národní kulturní památku.

Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která spojuje Nalžovice s obcí Kňovice. Mají čtvercový půdorys, v mělkých nikách chybí obrázky, které zde původně bývaly. Zakončena jsou kovaným jednoramenným křížem, zdobeným symboly srdce.