Výsledky hledání míst

Po povýšení Františkových Lázní na město bylo rozhodnuto r. 1868 o zřízení farnosti a výstavbě farní budovy. Dokončena r. 1869. Správou farnosti i fary pověřen křížovnický řád. Vilová stavba v historizujícím slohu italské renesanční vily. Uprostřed hlavního průčelí situován vstup do fary.

Budova fary v Jiřicích byla postavena v 18. století a upravena na počátku 20. století. Erb premonstrátského kláštera v Želivi připomíná, že nedaleký klášter obec založil a vlastnil. Letopočet na fasádě 1909 datuje novobarokní přestavbu objektu. Autorem reliéfu na průčelí je V. Amort.

Novorenesanční farní budova z roku 1904, postavená péčí knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu na polovině cesty mezi zámkem a kostelem. Severně od ní se nachází hospodářské zázemí. Areál je dnes zpustlý, minimálně využívaný.

Fara v obci Václavice, postavena r. 1790 u místního kostela a hřbitova. Fara je v klasicistním stylu a má podobu typického libereckého měštanského domu s portálem. Autorem je stavitel Johan Josef Kunze. Kostel byl zbourán v 70 letech min. století. Fara je v majetku Římskokatolické církve.

Pozdně barokní stavba zámeckého typu z let 1765–69 nahradila starší objekt téhož určení. Na severu areál pokračuje hospodářským dvorem doplněným sochou sv. Jana Nepomuckého. Fara patří stále církvi, dvůr se přestavuje pro potřeby správy hradu Bezděz.

Velká barokní fara zámeckého typu z poloviny 18. století. Přízemí klenuté, v prvním patře malované stropy a kachlová okna z první poloviny 19. století. Po roce 1945 sídlo MNV, dnes soukromý majetek.

Barokní jednopatrová budova fary s mansardovou střechou. Postavena v roce 1766. Nedaleko bývala farní škola.

Barokní farní budova z r. 1729 na místě starší dřevěné fary. Autorem stavby je pravděpodobně významný rakouský barokní architekt a stavitel italského původu Antonín Erhard Martinelli. Ve výklenku přední fasády je barokní soška Madony s Ježíškem.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Barokní fara postavená v první polovině 18. století. Jedná se o prostou přízemní budovu s jednoosou nástavbou nad středem průčelí a mansardovou střechou. Poslední opravou prošla na počátku 21. století. Budova je chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Areál bývalé fary u kostela Navštívení Panny Marie a sv. Václava, který vznikal od druhé čtvrtiny 18. století do 2. čtvrtiny 19. století. Fara i s hospodářským zázemím tvoří zachovalý areál společně se hřibovem a farním kostelem.

Pozdně barokní fara zámeckého typu stojí od roku 1781 severně od kostela Povýšení sv. Kříže. Pamětní deska nad hlavním portálem připomíná zdejší působení premonstrátského vlasteneckého básníka Boleslava Jablonského. Budova nevyužívaná od r. 1962 je nabízena k prodeji.

Barokní fara byla postavena r. 1689, kdy v obci nahradila starší faru. R. 1704 byla přestavěna do dnešní podoby, snad podle plánů architekta Domenica Martinelli. Obec vlastnili v l. 1151–1784 premonstráti z kláštera Hradisko u Olomouce. R. 1995 byla fara opravena a bylo zde zřízeno SOU Don Bosko.

Budovu fary nechal v r. 1784 vystavěna na místě starší stavby děkan Josef Mareš. Přes pozdní dobu vzniku se jedná o ukázku formálně čistého pozdně barokního stavebního slohu. Památkově chráněná budova s mansardovou střechou a trojúhelníkovým štítem je doplněna třemi křídly hospodářských budov.

Bývalá pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou. Vystavěna v l. 1784–91 hraběnkou z Canalu, roz. Chotkovou. Od r. 1979 v soukromém vlastnictví.