Výsledky hledání míst

Kaple sv. Kříže byla postavena v letech 1708-1712 zásluhou probošta novoříšského kláštera Bernarda Leypolda z Löwenthalu. V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Kaple je součástí špitálu, stojícího zde snad již v předhusitské době na místě archeology prokázaného starého pohřebiště. První zmínky o špitálu, jehož vlastníkem bylo město Tábor jsou z let 1443-1444. Kaple byla založena v roce 1718.

Barokní kaple z let 1768–9 zřejmě podle staršího projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera na výšině Spielberg jihovýchodně od centra městečka Teplá.

Kaplička na horském hřebenu nad obcemi Kryštofovo Údolí a Křižany, zasvěcena sv. Kryštofu, postavena a vysvěcena r. 1763. Stojí na rozcestí turisticky značených lesních cest.

Kaple sv. Kunhuty u Tršic se prvně zmiňuje v r. 1691. V letech 1780-1790 kolem kaple vznikl hřbitov, který byl zrušen v r. 1857. Současná podoba kaple pochází až z 19. století. Počátkem 21. století byla zrekonstruována. Její areál ohraničuje polorozpadlá kamenná zeď.

Kaple sv. Kunhuty ze 17. stol. v horské osadě Prenet nahradila starší kapli z r. 1408 v místě celnice na staré obchodní stezce. Místo bylo vylidněno po 2. světové válce a zpustlo. Zůstala jen uzavřená turistická chata a pustnoucí kaple, o jejíž záchranu se zasloužili nadšenci z Hojsovy Stráže.

Samostatně stojící drobná stavba čtvercového půdorysu. Lidová sakrální architektura z 2. pol. 18. stol. Na vrcholu střechy dvouramenný kříž. Fasády hladké s jednoduše profilovanou korunní římsou. Na seznamu kulturních památek od r. 1973.

Kaple sv. Linharta je zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu. Na vnější straně je polygonální. V průčelí po bocích vchodu dva pilastry. Boční křídla štítu zdobí štukový dekor. Ve vchodu kovová vrata s empírovou mříží. Kaple je chráněnou kulturní památkou od r. 1964.

Starší kaple původně stávala v panském dvoře. V roce 1882 z dobrovolných sbírek postavena na návsi nová kaple – jednoduchá obdélná stavba s půlkruhovým závěrem. Od svého založení je zasvěcená sv. Linhartovi. Oltář v kapli pochází ze starší kaple z panského dvora.

Románská rotunda snad z I. poloviny 12. století, upravovaná ve III. čtvrtině 14. století, kdy její původní patrocinium přešlo na nový sousední kostel. V polovině 17. století rozšířena o loď. Zrušena 1784, poté skladiště, několikrát ohrožena demolicí. Loď zbořena 1845, restaurace 1929-41.

Pseudorománská výklenková kaplička na Vyšehradě z r. 1880, postavená podle projektu architekta Antonína Bauma. V kapličce stojí barokní pískovcová socha sv. Ludmily, zhotovená pro staroměstského radního Marka Joanelliho kolem r. 1715 v dílně rodiny Brokoffů, snad Michalem Janem Josefem Brokoffem.

Kaple vystavěna při obvodové zdi jezuitského dvora v roce 1712. Původně podoba otevřeného přístřešku. Vstup byl v presbyteriu. V r. 1867 prodána obci. Zřízena zde márnice, později kolumbárium a nyní muzeum Přední Kopaniny.

Drobná obdélníková kaple sv. Magdaleny v Eši byla postavena podle plánu stavitele Mazance z Nové Cerekve v letech 1865 - 1866. Stavbu financovala obec, majitel panství Kámen, Václav Enis z Atteru na ni věnoval 4400 cihel. Oltářní obraz namaloval páter Kamarýt z Deštné. Vysvěcena 22. července 1866.

Původně poutní kaple sv. Magdaleny, uváděná v r. 1629. Ta byla radikálně přestavena, podle jiných pramenů zbourána, a na jejím místě byla 1768 postavena kaple nová. Již roku 1786 však byla zrušena a odsvěcena. Roku 1807 byla upravena na myslivnu. Často zde pobýval básník Otokar Březina.

Kaple vystavěna roku 1848. Osmiboká stavba s hranolovou vížkou. Interiér plochostropý. Ve zvonici dva zvonky. Kaple památkově chráněna od roku 1967.