Výsledky hledání míst

Zaniklý nevelký hrad pravděpodobně pochází z 2. pol. 13 st., Snad byl nejstarším sídlem majitelů Neznášova, po silném požáru hrad zanikl a jeho nástupcem se stal sousední Rotemberk. Dodnes se dochoval val a příkop.

Zámek s vjezdovou bránou, sýpkou a budovami stájí. Pozdně barokní z 18. století. Jednopatrový na obdélném půdorysu, s bohatě členěnými barokními fasádami a krytý mansardovou střechou. Památkově chráněný.

Oválné valové opevnění na na vrcholu Hradisko jižně od vesnice je středověkého původu a souvisí z ochranou makraběcího majetku, jež je ves jako jeho součást poprvé v roce 1258 uváděna. Konec tohoto sídla bude souviset s připojením k panství Cimburk v roce 1365, či natrvalo v roce 1407.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.

Zámek byl postaven v letech 1786–1789 Františkem Kresselem z Kvaltenburka jako jednopatrová budova, jejíž střední část je předsunutá a dvoupatrová.

Rozhledna se nachází na vrchu Kastel severně od Vrbic na kótě 445. Hlavní konstrukce je dřevěná, doplněná točitým ocelovým schodištěm. Výška rozhledny je 30 m, dvě vyhlídkové plošiny ve výšce 11 a 25 m a na návštěvníka čeká 118 schodů.

Zaniklý, středověký hrádek byl postaven pravděpodobně majiteli nedaleké vsi Vrbice, nyní části obce Hořovičky. Byl objeven až roku 2013, ale zbytky sond svědčí o nějaké formě výzkumu či nelegálních výkopů před mnoha lety. Z obranných konstrukcí hrádku se zachoval pouze příkop a val.

Počátky tvrze lze možná spojit s rokem 1311, kdy ves přechází do soukromých rukou. Do té doby byla majetkem čejkovických templářů, kteří ale měli v Čejkovicích opevněnou komendu a nic podobného ve Vrbici nepotřebovali. Výslovně se ovšem tvrz připomíná až roku 1408, kdy patřila Bočkovi ze Želic.

Pamětní kámen umístěný na dohled od Znojma na Kraví hoře jako připomínka znojemského patriota Antona Vrbky (1860–1939), který původně vybudovali jeho přátelé v roce 1925 (ještě za jeho života). Po 2. sv. válce zničen, obnoven v roce 2005 novodobým znojemským Okrašlovacím spolkem.

Zámek ve Vrbně p. Prad. vybudován v 17. st. v barokním stylu. Na konci 18. st. přestavěn v empírovém slohu. V roce 1821 se majitelem stává továrník Johann Josef Grohmann a provedl na zámečku další úpravy. Po roce 1948 zámek chátral. Nyní zrekonstruován a slouží jako restaurace a penzion.

Ocelodřevěná rozhledna na půdorysu čtverce o straně 7,5 m se tyčí do výše 26,5 m. Konstrukce je tvořena čtyřmi nosnými dřevěnými sloupy, středem prochází točité železné schodiště. Je zakončena vyhlídkovou plošinou ve výši 22 m přístupnou po 110 schodech. Volně přístupná od 1. srpna 2016.

Hašek z Vrchlabí kolem pol.14.st. postavil ve Vrchlabí panské sídlo, prvně ale písemně připomínané až v roce 1454. Tvrz stávala v parku nedaleko dnešního zámku. R.1574 je tvrz ještě připomínána. Později zcela zanikla.

Zámek vystavěl v l.1533-1546 Kryštof z Gensdorfu. Současnou podobu získal za Viléma Miřkovského ze Stropčic při pozdně renesanční přestavbě v l.1605–14. V r.1820 proběhla přestavba zámku a upraveno i jeho okolí. Další přestavba z přelomu 19.a 20.st.

Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v letech 1722–24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.