Výsledky hledání míst

Zaniklý, středověký hrádek byl postaven pravděpodobně majiteli nedaleké vsi Vrbice, nyní části obce Hořovičky. Byl objeven až roku 2013, ale zbytky sond svědčí o nějaké formě výzkumu či nelegálních výkopů před mnoha lety. Z obranných konstrukcí hrádku se zachoval pouze příkop a val.

Počátky tvrze lze možná spojit s rokem 1311, kdy ves přechází do soukromých rukou. Do té doby byla majetkem čejkovických templářů, kteří ale měli v Čejkovicích opevněnou komendu a nic podobného ve Vrbici nepotřebovali. Výslovně se ovšem tvrz připomíná až roku 1408, kdy patřila Bočkovi ze Želic.

Pamětní kámen umístěný na dohled od Znojma na Kraví hoře jako připomínka znojemského patriota Antona Vrbky (1860–1939), který původně vybudovali jeho přátelé v roce 1925 (ještě za jeho života). Po 2. sv. válce zničen, obnoven v roce 2005 novodobým znojemským Okrašlovacím spolkem.

Zámek ve Vrbně p. Prad. vybudován v 17. st. v barokním stylu. Na konci 18. st. přestavěn v empírovém slohu. V roce 1821 se majitelem stává továrník Johann Josef Grohmann a provedl na zámečku další úpravy. Po roce 1948 zámek chátral. Nyní zrekonstruován a slouží jako restaurace a penzion.

Ocelodřevěná rozhledna na půdorysu čtverce o straně 7,5 m se tyčí do výše 26,5 m. Konstrukce je tvořena čtyřmi nosnými dřevěnými sloupy, středem prochází točité železné schodiště. Je zakončena vyhlídkovou plošinou ve výši 22 m přístupnou po 110 schodech. Volně přístupná od 1. srpna 2016.

Hašek z Vrchlabí kolem pol.14.st. postavil ve Vrchlabí panské sídlo, prvně ale písemně připomínané až v roce 1454. Tvrz stávala v parku nedaleko dnešního zámku. R.1574 je tvrz ještě připomínána. Později zcela zanikla.

Zámek vystavěl v l.1533-1546 Kryštof z Gensdorfu. Současnou podobu získal za Viléma Miřkovského ze Stropčic při pozdně renesanční přestavbě v l.1605–14. V r.1820 proběhla přestavba zámku a upraveno i jeho okolí. Další přestavba z přelomu 19.a 20.st.

Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v letech 1722–24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.

Zchátralý barokní hospodářský dvůr pražských arcibiskupů ze 17. století snad na místě areálu někdejší tvrze, doložené v 15. a 16. století. Nejpozoruhodnější částí je raně barokní špýchar, v jehož štítě je vložen erb stavebníka, s obytnou budovou.

Snad ještě gotický panský Horní dvůr byl po roce 1640 rozšířen o pivovar. Postupně prošla obě zařízení mnoha přestavbami a úpravami. Po roce 1945 se změnila na skladové prostory a obydlí pro sociálně slabé obyvatele města. Tomu odpovídá jejich stav.

Objekt pivovaru a jeho areál tvoří exponovanou dominantu vstupního prostoru skanzenu. Je z roku 1612 s renesančním jádrem, přestavěn barokně. Mohutný obdélný přízemní nepodsklepený objekt se zděnými štíty s okenními otvory. Areál objektu je ohrazen ohradní zdí se vstupní bránou. Památkově chráněn.

Z původního vdovského sídla krumlovských paní se koncem 16. století vyvinula zbrojnice, změněná v letech 1625–30 na panský pivovar. Ten zde pod různými firmami funguje dodnes, veřejnosti kromě svých výrobků nabízí možnost prohlídek a restauraci.

Historický vrchnostenský pranýř z roku 1693 se po dvojím přestěhování nachází na okraji arboreta při zámku v Žampachu. Je dosud opatřen kovovým okem k přivazování provinilců.

Karel Maxmilián, hrabě Podštatský nechal r. 1749 postavit budovu Vrchnostenského špitálu, kde byli umístěni chudí, nemocní a staří lidé z panství, celkem 10 osob. R. 1994 prodán soukromým osobám a budova v havarijním stavu citlivě zrekonstruována.