Výsledky hledání míst

Palác vznikl na konci 16. stol. renesanční přestavbou ze dvou středověkých domů, zmiň. r. 1414. R. 1697 přestavěn barokně podle projektu J.B. Matheye. Klasicistní přestavba dle projektu F. a F. Hegerových. V l. 1998–2001 upraven do dnešní podoby.

V obci Věrovany se mělo kdysi rozkládat nížinné opevněné sídliště chráněné příkopem a palisádou, případně i valem. Lokalita osídlená v době bronzové, v časném slovanském období i ve starší době hradištní, byla opevněna až v mladší době hradištní. Dnes je prostor značně poškozen novodobou zástavbou.

Kamenná tvrz vznikla před r.1557. Poč.18.st.barokně upravena. Doplněn rizalit, přistavěno boční křídlo. Záv.19.st. pseudogotická úprava. Hlavní křídlo ozdobeno dvojicí osmibokých věžiček. Korunu zdiva ozdobily trojúhelné štíty s cimbuřím.

Údolní rozhledna Věruška s pouhými pěti metry výšky slouží k odpočinku turistům a cykloturistům v obci Ratiboř, ležící na Valašsku u Vsetína.

Ves byla sídlem drobné šlechty nejméně od 13. století, původní vladykové byli snad srbského původu. Nejpozději od 16. století velký dvůr na západním okraji obce, mnohokrát přestavovaný. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 vrácen dědicům předválečných majitelů a opraven jako ekologická farma.

Původní renesanční tvrz, založenou v letech 1549-1551 Hynkem Bítovským, barokně upravili majitelé moravskobudějovického panství Schaumburkové v první polovině 17. století. Od té doby je nazývána zámkem, popř. panským domem. Dnes slouží převážně jako obytný dům.

Vesnická památková reservace Vesec u Sobotky představuje vzácně dochovaný soubor většinou roubených obytných stavení, obklopených zpravidla hospodářskými budovami. Statky a domkářské usedlosti jsou uspořádány v téměř pravidelné okrouhlici, doplňují je dva zajímavé sochařské artefakty (viz hesla).

Přírodní památka Vesecký kopec byl do 60. let minulého století největším písečným přesypem - dunou v Čechách. Tento fenomén s jemnozrnným pískem z labských teras byl zachráněn v roce 2004, kdy zde přestala těžba písku. Vyskytuje se zde četná vzácná pískomilná fauna a flóra.

Dochovaná budova tvrze, pozůstatky středověké tvrze jsou vidět ze zadní strany, kde jsou stopy trámků balkonu tvrze. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1467. Dnes je budova bývalé tvrze (čp. 25) soukromým majetkem.

Po původním předpokládaném sídle ve Veselé se nedochovali žádné jednoznačné stopy. Stalo se patrně součástí poplužního dvora v jehož východním a dnes již přestavěném křídle jsou pozůstatky považované za zbytky renesanční věžovité tvrze.

V 16. století založili zdejší tvrz Leskovci z Leskovce. Posledním vlastníkem byl Arnošt z Leskovce. Po jeho smrti byla tvrz změněna na poddanskou usedlost. K bydlení sloužila do roku 1953, poté jako budova místního JZD. V roce 1965 byla tvrz zbořena.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze Fridrichem Stadion-Thannhausenem kolem r. 1863. V r. 1941 byl zámek majiteli židovského původu Němci zkonfiskován. Po válce se zámek stává majetkem státu. Dnes je v soukromém vlastnictví a rozpadá se.

Bývalý středoveký vodní hrad z 13. stol, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. R. 1621 zámek silně poškozen, rozstřílen a zapálen. Ve 2. pol. 17. stol. zámek upravován. R. 1945 v důsledku válečných událostí silně poškozen, později opraven.

Hrad nad soutokem Metuje a Rozkoše stál dle archeologických nálezů už v 13. stol. R. 1370 se uvádí Dluhomil z Veselice. V l. 1371–1372 se zmiňují bratři Mladota, Jan či Ješek, Petr a Jindřich z Veselice. Koncem 15. stol. se zboží rozděluje na dvě části a hrad důsledkem toho zaniká.

Barokní zámek byl založen na místě starší tvrze v l. 1768–1769 pro rod Podstatský-Lichtenštejn. Ti jej vlastnili až do r. 1945. V r. 1805 po bitvě u Slavkova byla v zámku zřízena polní nemocnice. Dnes slouží jako výchovný ústav pro děti a mládež.