Výsledky hledání míst

Tvrz poprvé připomínána v r. 1379 jako sídlo vladyky Oldřicha. Snad v 15. stol. statek připojen ke Štěpánovicům a ves i tvrz zanikají. Podoba tvrze je neznámá, dodnes dochováno v terénu dobře patrné okrouhlé tvrziště.

Zbytky hrádku dvou stavebních fází pánů z Újezda ze 13.–14. století. Hrádek byl intenzivně obýván, ale zřejmě nedokončen. Naposledy se připomíná pod názvem "Hrádek" roku 1593, ale to byl patrně již ve zříceninách.

Zachovalý reliéf hrádku neznámé historie na úbočí údolí Trkmanky (Bezednice), v nádherném prostředí Ždánického lesa.

Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.

Ves poprvé zmíněna r. 1333, kdy patří Janovi z Újezda. R. 1379 patří část jeho synovi Přibyslavu z Újezdce, další pak Zdislavu z Chotětína. Poč. 15. stol. byla ves připojena ke Zbirohu a tvrz, o jejíž existenci neexistují žádné zprávy, pravděpodobně zaniká. Dochovány jen nevýrazné terénní zbytky.

Středověký hrádek postavený v průběhu 14. stol. je zachován v podobě zemní fortifikace s mohutnými příkopy. Opuštěn pravděpodobně za husitských válek. Od poč. 16. stol. připomínán jako zřícenina, při prodeji r. 1534 Petrovi z Rožmberka. K r. 1761 doloženo označení "Starý zámek". Volně přístupný.

Téměř zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století, od r. 1322 v držbě nejvyššího komorníka Záviše a poté jeho potomků, r. 1467 získávají hrad páni z Rožmitálu, poté v držbě Kořenských a Malovců. Od r. 1548 chátral, kolem r. 1870 se zřítila hradní věž, její zbytky zbořeny po r. 1920.

Zámek postaven okolo roku 1788 za Václava Ennise z Atteru a Iveagu. V 1. polovině 20. stol. zámek významně stavebně upraven. Dnes domov důchodců.

Dobře zachované tvrziště na nepřístupné části usedlosti Ovčárna. První zmínka o Újezdci se objevuje v roce 1255. Prozatím nejstarší archeologické nálezy pocházejí ze 14.století. Dochoval se hluboký příkop široký a pahorek, na němž stávala vlastní tvrz.

Dobře zachované tvrziště za hospodářským dvorem. První zmínka o Ujkovicích je z roku 1319. Tvrz se výslovně uvádí až v roce 1408. V roce 1545 je již pustá. Jádro má obdélný tvar. Tři strany chrání hluboký příkop. Před příkopem roste pěkný památný strom.

Lesní pohřebiště zajatců z I. světové války a příslušníků Ukrajinské brigády, internovaných v Jablonném v Podještědí v letech 1919–1921, kteří podlehli svým zraněním, chorobám a tyfové epidemii. Obnoveno péčí ministerstva obrany roku 2008.

Zaniklá obdélná barokní kaple s rovným závěrem a šindelovou střechou ze 17. století, zachycená na mapě 1. vojenského mapování. Název dostala podle Aloise Ulberta, jehož rodina se až do roku 1945 o kapli starala. V 50. letech ztratila střechu, dnes jen zarostlá hromada rozvaleného obvodového zdiva.

Patrový zámek vystavěn v letech 1760-1770 v místech gotické tvrze. Dvoukřídlá patrová budova postavená na půdoryse písmene L, s mladším přízemním přístavkem. Na hřebeni mansardové střechy věžička krytá cibulovitou bání.

Kamenná umělá jeskyně z let 1711-1712 ukrývala původně sochu umírajícího sv. Františka Xaverského, ta se však bohužel nedochovala. Nachází se západně při bývalé poutní cestě, přístup k ní však není označen. Tvoří významnou součást souboru drobných památek, chráněných od r. 1958.

Volně přístupné umělé jeskyně vzniklé těžbou písku z pískovcového masivu. První zprávy již ze 14. a 15 století. Využívány k různým účelům – mlýny, hamr, brusírny skla, skladiště. V dobách válek nouzové úkryty obyvatelstva