Výsledky hledání míst

Skromná zřícenina hradu. Založen před r. 1363 pány ze Šanova, páni ze Šprymberka zde sídlí do husit. válek. Po r. 1464 Janem z Doupova připojen k Petrohradu, 1483 uváděn jako pustý. Dochovány malé zbytky zdí, terénní relikty budov, příkopy a valy.

Rozhledna Špulka, vystavěná ze dřeva, oceli a kamene podle plánů arch. Ivety Torkoniakové v letech 2013-2014, je vysoká celkem 46,4 m a na její vyhlídkovou plošinu ve výši 30 m vede 151 schodů. Od otevření 26.4.2014 je volně přístupná. Název dostala podle podoby s cívkou na nitě neboli špulkou.

Pozdně barokní špýchar byl postaven v polovině 18. století. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Obdélná stavba z opukového zdiva se zaoblenými nárožími zaujme svými štíty s volutovými křídly a s trojúhelníkovými vrcholy.

Renesanční sýpka je posledním pozůstatkem tvrze, která zde stávala. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, není tedy jasné, kým a kdy přesně byla postavena. Sýpka bývala součástí hospodářského zázemí tvrze a byla postavena v 2. pol. 16. stol.

Budova špýcharu (původně pivovaru) z 2. poloviny 17. století, upravená 1724. Na obou štítech niky se sochami (1725) z dílny Jana Adama Dietze. Dnes slouží jako skladiště distributorů stavebních materiálů.

Špýchar barokní, z počátku 18. století.

Patrový špýchar se sedlovou střechou ve venkovské usedlosti čp. 11 ze 17. století. Jeden z nejstarších dochovaných objektů v obci. Necitlivě upraven v 2. polovině 20. století. Památkově chráněný.

Špýchar postaven v první pol. 19. stol. z podnětu profesora Bernarda Bolzana. Fungoval jako Obilní družstevní záložna, asi první v Českých zemích. Rekonstrukce roku 2005.

Vysoký archaický patrový špýchar v severní části usedlosti č. p. 1. Přiléhá k němu segmentově klenutá brána a obytné stavení. Původ špýcharu se datuje do 16. století (charakter konstrukce nevylučuje pozdně gotický původ). Tvoří důležitý urbanistický prvek návsi. Kulturní památka od 3. 5. 1958.

Nížinné přemyslovské hradisko chráněné vodními toky, příkopem a hliněným valem s dřevěnou konstrukcí bylo založeno nejpozději na přelomu 11. a 12. stol. Opevněný areál byl zničen požárem na konci 12. stol.

Nepatrné terénní náznaky tvrze v zahradě domu č.p. 14. Tvrz založena snad v pol. 14. stol., zničena zřejmě za markraběcích válek na přel. 14. a 15. stol.

Zbytky severního křídla bývalé renesanční tvrze z první poloviny 16. stol., dochované ve hmotě patrové budovy se sedlovou střechou. Statek r. 1654 koupil Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat a připojil jej k týneckému panství. Dnes obytná budova.

Zaniklé hradiště na kopci Hradec nedaleko Levína nebylo dosud podrobněji prozkoumáno přestože jej popsali již zakladatelé české archeologie J. E. Vocel a K. Hraše. Do současnosti se zachovaly mohutné zbytky valu kryjící západní a severní stranu opevněné lokality.

Vrch Srdov je výrazný nefelinitový vrch v Českém středohoří, s nadmořskou výškou 482 metrů. Patří k dominantní trojici solitérních vrcholů spolu s Brníkem a Oblíkem. Místní mu říkají Dědek, vedlejšímu Brníku zase Bába. Je součástí chráněné krajinné oblasti s teplomilnými rostlinami a živočichy.

Renesanční dům z roku 1614 na severní straně náměstí, pojmenován podle majitele Kryštofa Šrejnara. V 80. letech prošel rekonstrukcí. Dnes je v něm turistické informační centrum a expozice okresního muzea.