Výsledky hledání míst

Vila továrníka Rudolfa Hudlického z r. 1911 podle projektu B. Ryšavého. Průčelí vily je ve stylu čisté secese, s výrazným půlkruhovým oknem, keramickými prvky fasády a strmou střechou s prejzy. Por. 1948 trpěla nedostatkem údržby, opravena v letech 2003–5. Od r. 2004 je státem chráněnou památku.

Barokní zámek začal budovat v roce 1703 probošt premonstrátské kanonie v Nové Říši Bernard Leupold z Lowenthalu pro občasný pobyt příslušníků kláštera. Na počátku 19. století přestal plnit rezidenční funkci a přeměnil se v budovu dvora. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je zborcený a čeká ho úplný zánik.

Barokní zámek s pivovarem postaven v 2. pol. 17. stol. Po r. 1690 připojen k ostrovskému panství sasko-lauenburských markrabat. Kolem r. 1920 zámek rozšířen o nové křídlo. V současnosti v soukromém majetku, nevyužívaný a nepřístupný, od požáru r. 2012 zámek chátrá.

Tvrz stávala ve vsi na ostrově od 14. století. Sídlili zde drobní rytíři, v roce 1563 ji koupil Vilém z Rožmberka a nechal ji zbořit. V 19. století bylo tvrziště upraveno na obecní hřbitov. Kolem něho zůstal vodní příkop.

V renesanční zámek byla v 16.stol. přestavěna nejspíše pozdně gotická tvrz. Někdy před r. 1623 prošel zámek druhou fází přestavby. Roku 1753 ji vyženil nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do 20. stol.

První zmínka je z r. 1318 z přídomku Bluda z Morašic a ze Sedlíštěk. Snad právě on postavil tvrz, z níž se dochovalo okrouhlé tvrziště obtékané vodním příkopem a nepatrné zbytky zdiva. Dnešní sýpka v místě tvrze je hodnotnou barokní budovou a je součástí veřejnosti nepřístupného hospodářského dvora.

Zámek byl původně tvrzí z 15. stol., která byla přestavěna v 17. stol. Později, kdy byl zámek v majetku rodu Eichendorffovů, byl zámek upraven v klasicistním slohu a park kolem byl upraven. Z původně trojkřídlého zámku dnes zbylo jen jižní křídlo.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1988, Sedlnické sněženky, se nachází na území obce Sedlnice, v nivě Sedlnického potoka a zaujímá plochu 11 ha. Název dal lokalitě bohatý výskyt sněženky podsněžníku, v množství, se kterým se dnes již jinde nesetkáte.

Zaniklá renesanční tvrz ze 16. století s pivovarem v panském dvoře. Od 17. století ztrácí residenční funkci, zpustlý je i pivovar a v majetku vyšebrodského kláštera slouží k hospodářským účelům. Během 19. století panský dvůr zcela přestavěn. Po 1. světové válce přechází do rukou soukromého majtele.

Protáhlý vrch sopečného původu s ostrým vrcholovým hřebenem, čtvrtý nejvyšší vrchol Českého středohoří. Vrcholové partie i části svahů s pralesovitým porostem jsou od roku 1968 Národní přírodní rezervací. Skalní výstupy s dalekými výhledy.

Zbytky obvodových zdí tvrze, založené zřejmě před polovinou 16. století. V r. 1623 zkonfiskována Adamovi Mírkovi ze Solopysk. Od pol. 17. století po požáru pustla, pak byla přestavěna na špýchar. V r. 1986 byla zbořena.

Šest výklenkových kaplí na křížové (poutní) cestě z města na Křížovou horu do barokního poutního areálu kaple sv. Kříže s ambitem z roku 1710. Postaveny byly v letech 1740 a 1753-1755 v rokokové podobě. Malířská výzdoba od významného jihočeského malíře Františka Jakuba Prokyše. Postupně obnovovány.

Tvrziště v J části vsi na zahradě č.p.10. První zmínka o vsi je z r. 1386, kdy část patří Bohuňkovi Křepelkovi ze Sekeřic. Další část patřila do husitských válek klášteru na Zderaze, dále Voděradským ze Sekeřic. V r. 1518 Jan Litoborský z Chlumu prodává pustou tvrz, dvůr a ves Vilémovi z Pernštejna.

Tvrziště v údolí potoka na S vsi u č. 20, o níž je první zmínka r. 1386, kdy část patří Bohuňkovi Křepelkovi ze Sekeřic. Další část patřila do husitských válek klášteru na Zderaze, dále Voděradským ze Sekeřic. V r. 1518 Jan Litoborský z Chlumu prodává pustou tvrz, dvůr a ves Vilémovi z Pernštejna.

Sekvojovec obrovský ve vsi Chabaně v jihovýchodních Chřibech, poslední ze tří dovezených jedinců. Výška asi 40 m, staří 270 let. V roce 1972 zasažen bleskem. V blízkosti sazenice z jeho semen.