Výsledky hledání míst

Jednopatrová dvoukřídlá radnice s nárožní věží byla postavena v roce 1901 v novorenesančním stylu. V budově sídlí samospráva města, je zde restaurace a knihovna. Průčelí zdobí historický znak, doložený z doby vlády Střelů z Rokyc v 16. století.

Budova nové radnice byla postavena podle projektu Františka Vokála v roce 1860 na místě zchátralé dřevěné radniční budovy. Roku 1911 prošla romantizující novogotickou přestavbou, při které získala současnou podobu, inspirovanou nedalekým hradem.

Pozdně gotická budova radnice z let 1557–1559 od mistra Antoně. Upravena v letech 1689, 1758 a 1781. V empírovém slohu přestavena v letech 1848–1850. Poslední velká úprava v roce 1925, kdy bylo přistaveno další patro, budova získala novorenesanční štíty podle projektu architekta J. Fanty.

Původní radnice se v Kostelci nad Labem připomíná roku 1474. Současná stavba vznikla po požáru 1551, prošla několika přestavbami (1616, po 1727, 1820). Hlavní průčelí je empírové, dominantu tvoří hranolová věž. Budova je stále sídlem městské správy.

Tržní hala z poloviny 14. století byla přestavěna na radnici asi 200 let poté. Úpravy po požárech v letech 1567, 1734, 1795 a 1866 jí daly dnešní podobu, ve které se kombinují slohové znaky gotiky, renesance i novogotiky. Po rekonstrukci v letech 1994–97 slouží jako prostor pro obřady a výstavy.

Radnice byla přestavěna zřejmě kolem roku 1560 ze staršího měšťanského domu. Upravována po požárech 1742 a 1884, současná podoba je výsledkem opravy z roku 1927 a důkladné památkové obnovy na počátku 21. století. Dnes sídlo městského kulturního střediska.

Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.

Barokní budova z let 1682–96 (Abraham Leuthner) byla rozšířena o novogotický dům čp. 2. Krajskému úřadu sloužil od roku 1835 sousední klasicistní objekt čp. 3. Dnes všechny slouží městské správě a knihovně.

Stavba z doby před rokem 1574 na jižní straně telčského náměstí, zřízená s využitím starších konstrukcí. Výjimečný případ užití vysokého pilastrového řádu u renesanční světské budovy. Část dochovaných původních interiérů.

Chrastavská radnice prošla od svého vzniku v 16. století řadou úprav. Poslední velká rekonstrukce, provedená poč. 21. století, respektovala vnější novorenesanční fasády, rozšířila budovu do bývalého dvora a obnovila věžici.

Samostatné sídlo městské správy bylo v Terezíně postaveno roku 1839 v pozdně empírovém stylu. Dodnes zde sídlí městský úřad, pro jehož potřeby byla budova důkladně opravena s využitím původních cenných prvků.

Secesní budova radnice z l. 1912–14, dílo architekta Františka Kavalíra. Zdobena sochami Františka Fialy, známého jako Ferenc Futurista.

Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.

Barokní radnice z let 1734–1738 stojí na místě gotické radnice z roku 1515. Stará budova podlehla požáru r. 1733. V interiéru jsou pozoruhodné barokní klenby, nástropní malby a štuková výzdoba z obrobí kolem r. 1755.

Pozdně barokní patrová radnice z konce 18. stol. stojí ve východní části náměstí, zřejmě na místě budovy, doložené poprvé r. 1592 po povýšení Vilémova na město. Nyní sídlo obecního úřadu.