Výsledky hledání míst

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Pozdně barokní socha sv. Floriána z r. 1767 od neznámého sochaře. Postava světce má tradiční podobu římského vojáka. Stojí na bohatě zdobeném soklu. V přední části je reliéf sv. Jana Nepomuckého, v zadní nápis: "Heiliger [Florian]/ [bitt fűr uns]/ [1767]". Památkově chráněná od r. 1958.

Socha pochází z r. 1873. Světec vyveden v podživotní velkosti. Materiálem je hrubozrnný pískovec. Socha v obvyklém ikonografickém pojetí znázorňuje stojícího římského vojáka. Kopím probodává hlavu draka. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1753. Ztvárněn v nadživotní velikosti. Oděn ve vojenském krunýři a suknici, přes rameno přehozen plášť. V ruce drží džber s vodou, u jeho nohy hoří dům. Patron hasičů a řemeslníků pracujících s ohněm. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.

Barokní socha sv. Floriána byla vztyčena r. 1679 nebo 1680 před budovou dnes již zbořené obecní radnice. Sochy sv. Floriána, patrona hasičů, se stavěly na pomoc a ochranu svatého proti požárům v době, kdy byly velkým postrachem. Tuto sochu zaplatily peníze vybrané v dobrovolných sbírkách.

Socha pochází z r. 1730. Pravděpodobně jde o dílo barokního sochaře Jiřího Františka Pacáka (1663-1742), žáka M. B. Brauna. Dalšími jeho díly jsou např. socha sv. Floriána na Trčkově náměstí v Opočně, sochy sv. Michala a Jiřího na hřbitově v Poličce aj.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny z roku 1759. Zachycuje Františka Xaverského jako kázajícího misionáře. Po 2. světové válce chátrala a trpěla útoky vandalů, Na počátku 60. let ji poškodili tvář a urazili paži. Památkově chráněna od roku 1958, restaurována byla v letech 1970 a 2012.

Obec Senička leží na okraji Hané. První písemná zmínka o obci z roku 1348. Socha sv. Františka z Assisi je z roku 1868. Materiál sochy je pískovec.

Kopii původní barokní sochy vytvořil sochař Adolf Havel roku 1891. Kopie nedochovaného barokního originálu. Od 19. stol. socha umístěna v klášterní zahradě. Nyní zpět v aleji vedoucí ke kostelu Nejsvětější Trojice. Restaurace sochy v roce 2016. Památkově chráněna od r. 1958.

Pískovcová socha sv. Františka z Pauly stojí na hranolovém podstavci s bohatou reliéfní výzdobou. Pochází z roku 1703. Postava v podživotní velikosti. Světec nadnášený oblaky s andílčími hlavami. Socha dokládá vysokou úroveň barokního umění. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru barokních skulptur, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě. Sv. František je zobrazen jako poustevník v mnišském oděvu s křížem v ruce. Stojí na odstupňovaném pískovcovém podstavci.

Barokní pískovcová socha sv. Iva, stojící u cesty nedaleko Nenakonic, vznikla před r. 1741 a je dílem stejného autora jako protější socha sv. Jana Nepomuckého. Na čelní straně podstavce je v jemném reliéfu znak olomouckého kapitulního probošta Františka Ferdinanda Oedta.

Socha z druhé poloviny 19. století. Autor je neznámý. Stojí u brány zámeckého parku na vysokém trojdílném podstavci. Socha zhotovena ze světlého křemenného jemnozrnného pískovce. V roce 2011 proběhla restaurace sochy, vrácena na své původní místo.

Klasicistní socha z roku 1885. Stojí na třídílném podstavci s profilovanými prvky. Na zadní straně hlavice podstavce jméno „Ignaz Kunstner“, pravděpodobně autor díla. V roce 2011 proběhla restaurace sochy, vrácena na své původní místo.