Výsledky hledání míst

Zámek z let 1795–1798, letní sídlo rodu Haugwitzů. V l. 1826–1829 přestavěn klasicistně. Okolo park s několika drobnými klasicistickými stavbami, např Silvánův či Apollónův chrám. Dnes ústav sociální péče.

Rodinnou vilu na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku ve stylu racionální moderny navrhl architekt Otakar Novotný pro učitele Frant. Sequense a jeho choť Zdenu. Vystavěna 1912–1913, v r. 1916 ji koupila rodina Hanušova, které patří dodnes. V bočním křídle fungovaly jesle a rehabilitační středisko.

Šerlišský mlýn – výletní místo se stejnojmenným hotelem, křižovatka turistických cest v zalesněném údolí říčky Bělé. S rozvojem turistiky koncem 19. stol. byl původní Postlerův vodní mlýn přestavěn r. 1902 na hostinec, vodní kolo pohánělo pilu.

Kaple postavená v letech 1728–1730 Kristiánem Laglerem na nově zřizovaném městském hřbitově. Po jeho přeměně na park zachována spolu s pomníkem a náhrobkem básníka J. G. Seumeho, po němž je často nazývána. Po letech chátrání upravena na výstavní prostor bez církevního zařízení.

Ševčíkům mlýn je technickou památkou z r. 1810. Mlýn na tomto místě se prvně zmiňuje v Zemských deskách již ve 14. stol. Mlýn vlastnila řada majitelů, v majetku rodiny Ševčíků je od r. 1846. Mlýn byl funkční do r. 1955, přestavěn v l. 1968 a 1979-82. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Severní pól je vyznačen na hranici katastrů Třeboradic a Hovorčovic.

Původní renesanční budova byla přestavěna v baroku. Od roku 1956 je zde sídlo galerie s uměleckými díly od 13. století do současnosti. Dochován renesanční portál, psaníčková sgrafita.

Sfingy jsou přírodní památka v Krušných horách na katastru Kamenné, místní části obce Měděnec. Předmětem ochrany jsou až 15 metrů vysoké ortorulové útvary vzniklé ve čtvrtohorách. Skalní útvar byl pojmenován podle egyptské sfingy, kterou svým tvarem připomíná.

Betonová rozhledna Šibenice z let 2018-2019 byla vybudována na místě nedokončeného vojenského opevnění Československa na Opavsku z r. 1938. Je vysoká téměř 13 m.

Dřevěná rozhledna (21,5 m, 459 m n.m.) byla postavena na vrchu, kde stávala nejprve dřevěná a od r. 1913 zděná kaple. Oblíbené poutní místo, po r. 1945 kaple zničena armádou. Rozhledna s muzeem (arch. K. Salát) byla postavena v l. 2009–2010 Občanským sdružením pro výstavbu rozhledny v Horš. Týně.

Šibeník je kopec vypínající se do výšky 320 m n. m. Původně byl, jak napovídá název, městským popravištěm a od 2. pol. 19. stol. až do 60. let 20. stol. zde bylo vojenské cvičiště. Za II. sv. války zde stála protiletadlová děla. V l. 1966–73 byl kopec zalesněn a stal se součástí městského parku.

Unikátní rozhledna na návrší Šibeník nad městysem Nový Hrádek vznikla úpravou tubusu zrušené větrné elektrárny o výšce 47 m. Vyhlídková plošina ve výši 32 m byla zpřístupněna veřejnosti v prosinci 2020.

Rozhledna a památník na vrchu Šibeník má celkovou výšku 20 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 17 m a je vzpomínkou na slavnou bitvu v roce 1866. Tehdy zde rakouské vojsko slavně zvítězilo nad vojskem pruským. Na plošinu vede 62 schodů. Roku 2001 byla celá stavba rekonstruována.

Hranolová kaplička s půlkulatým výklenkem v horní části, v něm poprsí Panny Marie s Ježíškem. Vrcholí sedlovou stříškou, krytou taškami, na vrcholu je malý jetelový kovový křížek. Byla postavena roku 1884 jako upomínka nálezu mohyly Martinem Lencem z Komařic.

Původně barokní zámek z počátku 18. století, přistavěný k gotické věži původní tvrze. Trojkřídlá jednopatrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi se zámeckým parkem. Mezi léty 1971 a 1972 bezohledně zbořen a zanikl. Patřil mezi nejcennější raně barokní objekty Klatovska.