Výsledky hledání míst

Plavební kanál palivového dříví pro železárny v Bašce. Odbočoval z řeky Ostravice nad Pržnem, u železáren bylo shromaždiště a pod Baškou vtékal opět do řeky. Postaven poč. 19. stol, r. 1858 modernizován a koncem 19. stol. se plavení dříví zastavuje.

Zachovalý mlýnský náhon vybudovaný v souvislosti s fojtským mlýnem zmiňovaným r.1636, kdy jej kupuje hrabě František z Oppersdorfu. Na místě mlýna dnes stojí Mališova pila. Náhon bere vodu z řeky Ostravice, kam ji opět pod Pržnem vrací.

Terénní pozůstatky tvrze v sv. části obce na hraně nad Paléskový potokem a nivou řeky Bečvy. Znatelný pahorek jádra a dvou setřelých příkopů. Dnes zde jsou rodinný dům a zahrada. Archeologicky tvrz datovaná mezi 1. pol. 14. stol. a konec 15. stol.

Dobře zachovalé tvrziště po tvrzi z pol. 14. století, zmiňované k r. 1536 při prodeji vsi. Roku 1546 připojena Čejky z Olbramovic ke Kácovu a bez využití zpustla. Zachovány příkopy a val, zbytky zdiva byly již úplně rozebrány.

Skalní pískovcový útvar nazývaný jako Psí kostel nebo také Husův kostel či Hundskirche. Sklála s výmoly, které přecházejí do jeskyně. Je součástí Komářích vrchů.

Dobře zachované, leč nepřístupné tvrziště na ostrůvku u dvora. Ves patřila vladykům ze Pšovlk, kteří si zde ve druhé polovině 14.století postavili tvrz. Počátkem 17.století přešla tvrz do držení Libštejnských z Kolovrat a tvrz ztratila význam.

Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži byl vybudován v letech 1905–1909 podle projektu H. Gessnera. Stylově jednotný areál reprezentuje v českých zemích zcela výjimečný urbanistický soubor staveb ve stylu vídeňské geometrické secese a rané moderny wagnerovské inspirace.

Tři zachované hrázděné domky, přilepené na vnitřní stranu hradební zdi kadaňského městského opevnění. V domech o jedné místnosti bydleli chudí obyvatelé města, např. chudí řemeslníci. Dnes jsou na soukromých pozemcích, prohlédnout si je lze pouze zvenčí.

Studánka z roku 1935 je i pomníkem věnovaným ptactvu. Na portálu je nápis z knihy od A. Muntheho: "Vím jistě, že všemohoucí Bůh ptáky miluje, jinak by jim nebyl dal křídla, jako dal svým vlastním andělům".

První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.

Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.

Zámek byl v první pol. 18. stol. přestavěn ze starší renesanční tvrze hrabětem Ferdinandem Morzinem. Dnes je zámek majetkem obce, je zčásti užíván k bydlení, a není veřejnosti přístupný.

Hradiště nad údolím Romže z mladší doby kamenné, kultury moravské malované keramiky s rozlohou 2 ha. Hradiště je částečně zastavěné a archeologicky ne příliš prozkoumané. Pravděpodobně ani nebylo výrazně opevněno.

Doba založení hradu není známa. Poprvé připomínán v souvislosti se Závišem z Potštátu roku 1318. Na přelomu 13. a 14. stol. byl pravděpodobně centerm kolonizace okolí. Nejspíše zanikl v souvislosti s obsazením Potštátu markrabětem Prokopem r. 1394.

Tvrz patrně postavil poč. 15. stol. vladyka Bušek Bohuchval z Hrádku. V 15. stol. tvrz renesančně přestavěli Šlovičtí ze Šlovic. V 17. stol. ji Jaroslav Hora z Ocelovic upravil na barokní zámeček. R. 1765 byla koupena Trauttmannsdorfy a připojena k Horšovskému Týnu. V l. 1998–2004 zrekonsturována.