Výsledky hledání míst

Kontroverzní socha instalovaná na galerii nádražní budovy. Představuje postavu běžícího Prométhea. Autor sochař Ladislav Martínek. Tvůrce zároveň chtěl sochou připomenout tragický nálet na Kralupy koncem II. světové války

Socha pohanského boha Radegasta (Radhošť) z umělého kamene se železnou výztuhou od Albína Poláška v areálu pražské ZOO. Váží 1,5 t, má podobu mužského těla se lví tváří, na hlavě přilbici s býčími rohy, v pravé ruce roh hojnosti, v levé sekeru. Jde o druhý originál, replika prvního je na Pustevnách.

Socha pohanského boha úrody na hřebenu mezi vrcholem Radhoště a Pustevnami, dílo Albína Poláška z r. 1931, původně odlito z betonu a žulové drti. Povětrností poškozená socha nahrazena r. 1998 žulovou kopií, originál uložen na radnici ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Pomník postavy románu Karla Poláčka Bylo nás pět, Rampepurdy rampušácké. Socha je dílem akademického sochaře Michala Moravce z Hořic.

Pomník obětí selského povstání z r. 1680 pochází z let 1913-1914, dílo kamenické školy v Hořicích podle modelu Jana Štursy. Plastika sedláka stojí na podstavci. Z každé strany pískovcové bloky, na nich jména popravených sedláků. Socha 3 m vysoká zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pomník selky (děvečky) v obci připomíná scelování pozemků v roce 1904. Sochu vytvořil jistý Beneš z Prostějova.

Kvalitní barokní socha u nás nepříliš zpodobňované sicilské světice, panny a mučednice sv. Agáty (Háty), vytvořená před r. 1728 na zakázku znojemských jezuitů. Do prostoru před kostelem byla umístěna druhotně, dnes stojí na mladším hranolovém podstavci. Památkově chráněná je od května 1958.

Kvalitní datovaná barokní pískovcová socha u ohradní zdi mezi kostelem sv. Kunhuty a farou. Osazena v roce 1762. Památkově chráněná.

Umělecky cennou barokní sochu sv. Aloise z Gonzagy vytvořil pro znojemské jezuity roku 1747 významný sochař Jiří Antonín Heinz. Světec je znázorněn v životní velikosti, oblečen v kněžském rouchu. Socha původně stávala mezi Těšeticemi a dvorem Purkrábka. Památkově chráněna je od května 1958.

Socha sv. Anežky se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 2. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. století od sochaře Jana Tomáše Fischera. Světice v řeholním rouchu klarisek a s korunkou na hlavě; přes řádový oděv má přehozený knížecí plášť.

Barokní socha sv. Anny je umístěna na rozcestí nedaleko kostela sv. Víta a kaple sv. Anny. Pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Ztvárňuje postarší postavu tzv. sv. Anny Samotřetí v životní velikosti, držící sedícího Ježíška v žehnajícím gestu; u pravé nohy se k ní tiskne malá postava Panny Marie.

Pozdně barokní, autorsky neurčená pískovcová socha sv. Anny, datovaná na soklu 1759. Umístěna při lesní cestě na hrad Litice poblíž krásné zvoničky. Kvalitní doklad sochařsko-kamenické práce z 2. pol. 18. stol. v regionu Podorlicka. Nedávno restaurována. Památkově chráněna od 12.7.1995.

Socha sv. Anny zhotovená r. 1901 stojí na jižním okraji obce Olšany u Prostějova v místě zvaném ,,Za humny". Pískovcová socha byla v r. 2015 nově zrekonstruována.

Barokní pískovcový sloup se sochou sv. Anny nechal vztyčit podle erbu na bohatě profilovaném soklu majitel Milešova Zikmund Gustav Hrzán z Harasova (†1766) s chotí Marií z Harrachu. Sv. Anna má na pravé ruce Pannu Marii, která ukazuje do knihy (starozákonní symbol Mesiáše) v levé ruce sv. Anny.

Barokní pískovcová socha sv. Anny z roku 1739. Plasticky členěný hranolový podstavec. Socha ztvárňuje sv. Annu sklánějící se k malé Panně Marii. Panna Maria i sv. Anna mají k hlavě připevněnou kovovou zlatě natřenou paprskovitou svatozář. Socha památkově chráněna od r. 1966.