Výsledky hledání míst

Mlýn patří k nejstarším v Kozlovicích, zapsaným již r. 1581. Majitele Františka Šmiřáka často navštěvoval Leoš Janáček. V 2. pol. 20. stol. přestal plnit svoji funkci a rychle zchátral. Koncem 20. stol. ho koupil p. Šmíra a opravil do původní funkční podoby, dnes je zde restaurace, pension, skanzen.

Smírčí kámen s reliéfem řeckého kříže a sekery je umístěn v jihovýchodní obvodové zdi zdejšího kostela. Stáří a původ objektu jsou bohužel neznámé.

Smírčí křížový kámen v Pustiměři byl, podle vyryté datace, zhotoven v r. 1553 z dnes již neznámého důvodu. V r. 2004 byl Ministerstvem kultury prohlášen kulturní památkou.

Nedatovaný křížový kámen s reliéfem latinského kříže, fragmentem nápisu v gotickém písmu a rytinou střelné zbraně, snad pistole. Původně se nacházel na okraji lesa severovýchodně od obce mezi Batelovem a Spělovem. Podle pověsti označoval místo, kde byl zabit důstojník francouzské armády.

Nedatovaný smírčí kámen, pravděpodobně středověký, má rozměry 87 x 54 x 17 cm. Je na něm vytesán pozitivní reliéf tlapatého kříže, původně černě nabarvený. Pod pravým břevnem je reliéf zbraně (snad dýky, meče nebo kopí), pod levým břevnem je reliéf srdce. Objekt je památkově chráněný od roku 1953.

Smírčí kámen stojí za obcí u silnice na Markvarec (cca 1 km; původně stával o 200 metrů blíže na okraji obce). Kamenná deska s reliéfním latinským křížem s rozšířenou základnou na přední straně o rozměrech 105 x 49 x 16 cm. S jakou událostí je spojen není známo. Jeden z vývojově nejstarších typů.

Smírčí kámen připomíná vpád Bočkajovců - Tatarů. Upomínka na zabití šardického občana Buriána, syna Jana Macháče v roce 1605. Datovaná historická památka - památkově chráněná.

Kaple z konce 18. stol. Říkalo se jí "Smírčí". Na hranici katastru kdysi stávala šibenice. Odsouzenec na smrt se zde loučil. Později zde stával sloup s obrázkem sv. Františka.

Kamenný žulový smírčí kříž na rozcestí vedle božích muk. Ojedinělá památka tohoto druhu v Jihočeském kraji. Památkově chráněný.

Pravděpodobně pozdně středověký smírčí kříž, spolu s nedalekými kamennými renesančními božími muky tvoří památkově chráněný soubor. Jedná se o nízký kamenný latinský kříž s krátkými, rovně ukončenými rameny. Kříž je bez vyrytých symbolů, datace a nápisů. Památkově chráněný je od května 1958.

Středověký smírčí kříž má kulturně historický význam. Je 125 cm vysoký a 44 cm široký. Svislé rameno se směrem nahoru zužuje. Je ukončeno zaoblením. Na čelní straně vyryty obrysy meče v podobě kříže. Smírčí kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Smírčí kříž pochází z 16. stol. R. 1985 vyjmut ze země a postaven na betonový základ. Povrch kamene zvrásněn. Kříž z maletínského pískovce. V dolní části stylizovaný reliéf trojzubce. V horní části neidentifikovatelné do šipky sbíhající linky. Smírčí kříž v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Pískovcový smírčí kříž latinského tvaru a neznámého stáří stával v lese u hájovny Stěnská. Léta byl zapomenut a ztracen. R. 1997 bylo objeveno jeho torzo, byl rekonstruován a r. 1998 vztyčen na novém místě. Má rozměry 56x45x18 centimetrů, na obou jeho stranách je mělká rytina kříže v kruhu.

Kamenný latinský kříž, vytesán z jednoho kusu kamene s netypickým dříkem kruhového průřezu. Rozměry má 106 × 66 × 23 cm. Na čelní straně je ne zcela zřetelný symbol – snad obouruční meč, na zadní je rytina popisovaná některými autory jako kříž se zdvojeným monogramem Jména Ježíše Krista „IHS“.

Smírčí kříž, vytesaný z jednoho kusu hrubozrnné horniny má výšku 94 cm a šířku 68 cm, jeho tloušťka není známa. Nejsou na něm viditelné žádné symboly nebo nápisy. Kříž byl v neznámou dobu druhotně zazděný do ohradní zdi zrušeného hřbitova, původní umístění ani okolnosti jeho vzniku nejsou známy.