Výsledky hledání míst

Dva původně středověké domy č. 57 a 58, propojené při přestavbě pro muzejní účely. Domy prošly renesanční přestavbou, upravovány byly v baroku i v době klasicistní. Zachovaly se renesanční klenby, nástěnné a nástropní malby z 17. stol., arkádové ochozy a vysoká síň. Na nádvoří je malé lapidárium.

Muzeum Výtopna Zdice, věnované především historickým železničním i silničním vozidlům, zřídila skupina nadšenců r. 2006 v areálu zdického nádraží. Bývalá výtopna zrušená r. 2002 leží v těsné blízkosti dálnice D5 asi 400 m od vlastního nádraží.

Muzeum Zdeňka Buriana (1905-1981), malíře pravěku a dobrodružné literatury, najdeme na náměstí ve Štramberku. Součástí budovy je i místní infocentrum.

Čedičový vrch Mužský 5 km východně od Mnichova Hradiště, dominující Českému ráji. Od pomníku prusko-rakouských bojů z r. 1866 na vrcholu je krásný kruhový rozhled.

Mydlářovský dům, původně gotický, v r. 1571 přestavěn na renesanční mydlářem a svíčníkem Matějem Mydlářem, který jej koupil. Dnes je v něm umístěna expozice Muzea loutkářských kultur.

Dobře dochované rozlehlé tvrziště ze 14. století a zbytky zaniklé vesnice v lese nedaleko Rokycan. Ves i tvrz zanikly – dle archeologického průzkumu – v 15. století požárem.

Skromné zbytky blatného hradu pánů z Kostomlat, který vznikl během 2. pol. 13. stol., hrad byl postaven částečně z cihel. Zanikl někdy před r. 1561.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Vyhlídka Myší skála je jedna z nejznámějších vyhlídek na Kamenického stezce v Pojizeří. Zpřístupněna byla Klubem českých turistů 26. září 1926. Místo bývá také nazýváno Mniší skálou, Myškovou skálou a nebo jednoduše Míšek podle staré místní legendy.

Terénní pozůstatky nevelkého hradu u obce Myslejovice na kopci Zámčisko. Jediná písemná zpráva z roku 1374, kdy hrad se vsí získal Ješek Kropáč z Holštejna. Zanikl asi koncem 14. století. Oválnou plošinu obklopuje příkop narušený lomem, uprostřed pahorek (snad pozůstatek budovy).

Zaniklá tvrz v areálu osamoceně stojícího hospodářského dvora pocházela z 2. poloviny 14. století. Pozůstatky se mohly dochovat v jižní části východního křídla - viz plán P .I. Bayera na barokní přestavbu dvora z roku 1719.

Původně tvrz přestavena na renesanční zámeček. V 1. čtvrtině 18. stol. jej Ostašovští upravili barokně. V l. 1836–1921 zámek vlastnili Sinové, kteří zde umístili sbírky obrazů, knih a hudebních nástrojů. R. 1921 zámek odkoupil stát, který jej upravil na sociální ústav. Dnes ústav provozovaný ČCE.

Zaniklý hrad, podle arch. nálezů lze datovat do 14. / 15. stol. Výlučně z umístění hradu v terénu (žádné zmínky v pramenech) lze soudit, že šlo o předchůdce nedalekého hradu Hukvaldy, či pravděpodobněji o jeho předsunutou strážní tvrz.

Skrovné pozůstatky tvrze, stojící na skále nyní uprostřed Máchova jezera. Tvrz bývala manstvím hradu Bezděz. Opuštěna byla patrně, když byl r. 1367 za bezdězského purkrabího Oldřicha Tisty z Albrechtic vybudován Velký rybník; dnes Máchovo jezero.

Zaniklá tvrz, prvně zmíněna r. 1371 kdy ji vlastnil Mikuláš z Myšlína a z Kolovrat. Poté nastalo časté střídání majitelů, za Kostků z Postupic se r. 1465 Myšlín dokonce zmiňuje jako hrad. V 16. stol. byl Myšlín připojen ke Komornímu Hrádku a tvrz nevyužívaná zanikla. R. 1547 se uvádí jako pustá.