Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven pravděpodobně v první pol. 17. stol. Na začátku 18.stol. byl zámek neobydlen, ale v letech 1739 – 1747 ho jeho majitelé barokně přestavěli. V dnešní době zámek prošel rekonstrukcí a slouží jako luxusní hotel.

Lípa velkolistá, s obvodem kmene přes 11 m a výškou 22 m, je druhý největší strom ve východních Čechách. Její stáří je odhadováno na více jak 600 let.

Barokní zámek byl postaven ve 2. pol. 18. stol. na místě starší tvrze, která byla po třicetileté válce uváděna jako pustá. Poslední stavební úpravy provedl majitel dr. Sterneck a to v l. 1926–27. V r. 1945 se zámek stal součástí státního statku.

Bývalá tvrz vystavěná v rámci dvora v centru vsi na přelomu 14. a 15. stol. Sídlil zde rod Hrotů z Lukavce. R. 1513 bylo panství prodáno augustiniánům z Fulneka a tvrz ztratila na významu.

Původně vodní tvrz, sídlo pánů z Lukavce, připomínané po r. 1360. V 16. stol. přestavěna na pozdně gotický a renesanční zámek. Po Bílé hoře zkonfiskován, často střídal majitele. V 18. stol. přestavěn barokně. V l.1914–17 upraven L. Skřivánkem.

Nevelký patrový barokní zámek z 18. století, jenž byl vystaven jako správní místo místních pyritových dolů. Dnes jsou v zámku byty, knihovna, městský úřad a expozice těžby v Lukavici.

Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se zachovaným pilířovým mostem a vstupní branou. Postaven zřejmě v 1. pol. 13. stol. Rozšiřován ve 14. a 15. stol. Několikrát obléhán a dobyt. Koncem 18. stol. opuštěn, poté rozebírán jako zdroj stavebního materiálu. V současnosti prochází postupnou rekonstrukcí.

Starobylá ves Lukov je nyní místní částí městyse Vraný. Je doložena od 13. stol. stejně jako místní tvrz, která zanikla beze stopy za třicetileté války.

Patrné tvrziště ze 14. stol. východně od obce u rybníku Beran, který sloužil k obraně. V r.1377 se připomíná Zdeněk Lukovec z Mlékosrb, v letech 1432-1445 Pavel z Lukové. V letech 1472-1486 Havel ze Záchrašťan, k nimž je připojena. V r. 1528 je prodána Pernštejnům, připojením k Chlumci zaniká.

Archeologickým průzkumem nepotvrzené místo lukovanské tvrze, jež pravděpodobně existovala již v roce 1269 za Zdeslava a Arnošta z Lukovan. Písemně ale doložena až v roce 1544.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v letech 1887–1888. Dne 14. 2. 1945 bylo poškozeno americkým bombardováním. Na Vyšehrad přeneseno r. 1947, na dnešní místo osazeno r. 1979.

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.