Výsledky hledání míst

Železobetonový objekt třídírny hnědouhelného dolu, postavený roku 1920. Vzhledem ke krátkosti fungování (do 1927) dochován beze změn. Technologie demontována po zastavení provozu, objekt volně přístupný na vlastní nebezpečí.

Osamělý kámen pod Pěnkavčím vrchem stojící na rozmezí ústeckého, libereckého kraje a německa.

Kamenný mezník z r. 1732 na hřebenu Javořích hor označuje místo styku hranic tří historických území. Kolem prochází modrá značka z Janoviček do Broumova.

Keltské oppidum na šíji vltavského meandru nedaleko Dívčích hradů. Díky systematickému výzkumu J. Břeně v l. 1954–1983 dobře zdokumentováno, vznik kolem r. 150 př. n. l., zánik po polovině 1. stol. př. n. l.

Památný strom Lípa malolistá (Tilia cordata), jehož stáří je odhadováno na více jak 200 let stojí na uzemí keltského oppida založeného v 1. stol. př.n.l.

Šumavský vrchol (1311 m) na česko-německé hranici. Na vrcholu skaliska upravená vyhlídka, pod vrcholem hotel.

Gotický hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století. Po Trmačově se psali příslušníci vladyckého rodu. První byl již roku 1305 Ondřej. Hrad zanikl pravděpodobně ve válkách první poloviny 15. století. Dodnes zbyly zbytky věže a základy malého hradu.

Asi 15 metrů vysoká skalní vyhlídka Trniště se nachází na jizerském Vysokém hřebenu nad vsí Hraničná, částí obce Janov nad Nisou. Výhledu na Maxovský hřeben a Jablonec nad Nisou však brání poměrně vzrostlé stromy. Nedaleko je bývalá Hašlerova chata a studánka s křížovou cestou.

Dva dvorce odkryté archeologickým výzkumem v letech 1921–1937 J. Petříkem a v roce 1956 A. Hejnou. Menší z nich rodiště a sídlo Jana Žižky pozdějšího husitského hejtmana a vojevůdce, který nebyl nikdy poražen.

Vrchol Troják 618 m n.m. v Hostýnských vrších, nedaleko stejnojmenného turistického centra. Nádherné výhledy do krajiny.

Tvrz, ze které zbyly pouze náznaky a obranný příkop. Místo je trochu stranou turistických cest a nedaleko zbořeného kostela Nejsvětější Trojice.

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

Velký trojiční sloup v jižní části tepelského náměstí z roku 1721. Architektonický návrh W. Braunbock, sochy O. J. Wenda. Rekonstrukce v 90. letech 20. století.

Bohatě zdobený sloup postavili v tehdejším Šumburku roku 1772 pražský sochař Josef Leder a kameník Godefrid Lawacz (Hlaváč) nákladem zdejšího "zázračného doktora" Johanna Kittela. Dnes je nejzachovalejším objektem Kittelovska.

Trojiční sloup uprostřed loketského náměstí byl postaven roku 1719 snad podle návrhu žlutického O. J. Wendy. Sochařské práce provedli J. K. Stilp a J. J. Grobisch, kamenické otec a syn Lambachovi.