Výsledky hledání míst

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice je novogotickým dílem z roku 1860. Stojí uprostřed vsi a obklopují je vzrostlé lípy, vysazené r. 1937. Umělecké dílo postupem času značně sešlo, jeho rekonstrukce se získanou dotací z fondů EU, byla realizována r. 2013.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice od hořického sochaře J. Vašaty. Vytvořeno bylo roku 1816.

Bohatě zdobené pískovcové sousoší z roku 1744 nechal postavit hrabě František Michal z Martinic. Jeho autorem je slavný sochař Ignác František Platzer, autorem návrhu podstavce je Ignác Kilián Dienzenhofer.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí v Třebechovicích od roku 1749. Roku 1832 bylo opraveno, další oprava byla provedena r. 2005. Nejsvětější Trojice společné označení Boha v křesťanském dogmatu o třech osobách (Otci, Synu a Duchu svatém) které sdílejí jediné božství.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice pochází z roku 1718. Autorem je olomoucký sochař Jan Sturmer. V roce 1999 bylo sousoší restaurováno. Na vrcholu sloupu umístěn Bůh Otec, u paty sloupu Svatá rodina.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice postaven roku 1704. Kolem čtvercového podstavce umístěno osm postav světců. Výška sloupu je jedenáct metrů. Na stejném místě stával v 16. století městský pranýř, někdy se zde i popravovalo.

Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.

Drobná barokní plastika ze 17. století na robustním žulovém sloupu. Rekonstruována v roce 2000.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice pochází z r. 1865. Dřík s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Václava ve výklencích. Klečící Bůh Otec má v rukách břevno kříže a na něm tělo Krista. U paty kříže holubice Ducha Svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní kamenné sousoší na křižovatce v centru obce. Od neznámého autora, datováno rokem 1770. Architektura sousoší - osazeno třemi sochami, ve vrcholu ovál s obrázkem na smaltovaném plechu (na jeho místě bylo původně trojiční sousoší), železnou svatozáří a holubicí. Kolem balustrádová ohrádka.

Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1824 na nízkém plintu. Vpravo Bůh Otec, vlevo Kristus s křížem, a nad nimi se vznáší holubice. Sochy sedí na stylizovaných oblacích. Doklad lidové zbožnosti. Sousoší zapsáno do seznamu památek v r. 1964.

Pískovcové sousoší stojí u spojovací chodby mezi kostelem sv. Jakuba Většího a zámkem. Na krycí desce jsou vztyčeny tři trojúhelné pilíře, kryté plochou deskou; mezi nimi kruhová mísa. Sloupy pak nesou klenbovitě vypouklý piedestal, na němž se na plintu z vytesaných oblak nachází sousoší N. Trojice.

Sousoší je významná drobná sakrální památka. Je umístěno na bohatě zdobeném soklu se soklovou patkou a hranolovým blokem. Samotné sousoší tvoří postavy Ježíše Krista a Boha Otce a holubice. V čele podstavce deska s reliéfem sv. Františka z Assisi a Panny Marie.

Sousoší Nejsvětější Trojice v Jablonném nad Orlicí je hodnotná kamenicko-sochařská práce neznámého autora z doby kolem poloviny 19. století. Od r. 2004 je chráněno jako kulturní památka.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1829 ve Starém Městě je dílem mistra Prixe z Králík.