Výsledky hledání míst

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice na hranolovém sloupu připomínalo od r. 1704 původní polohu obce Stráž nad Ohří jihozápadně od dnešní zástavby, opuštěnou koncem 17. století. Po poškození při dopravní nehodě bylo r. 2009 rekonstruováno a přeneseno ke kostelu sv. Michaela archanděla v centru obce.

Barokní monument zřejmě lokální provenience v západní části měděneckého náměstí. Kromě titulního sousoší zachycuje na reliéfech další postavy, spojené s monoteistickými náboženstvími (Archanděl Michael, svatý Jan Nepomucký aj.).

Sousoší Nejsvětější Trojice stávalo od roku 1714 u farního kostela Panny Marie v Přísečnici. V rámci její likvidace bylo roku 1972 přeneseno východně od presbytáře kostela Všech svatých ve Vejprtech a je tak jednou z několika připomínek zaniklého města.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice je novogotickým dílem z roku 1860. Stojí uprostřed vsi a obklopují je vzrostlé lípy, vysazené r. 1937. Umělecké dílo postupem času značně sešlo, jeho rekonstrukce se získanou dotací z fondů EU, byla realizována r. 2013.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice postaven roku 1704. Kolem čtvercového podstavce umístěno osm postav světců. Výška sloupu je jedenáct metrů. Na stejném místě stával v 16. století městský pranýř, někdy se zde i popravovalo.

Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.

Drobná barokní plastika ze 17. století na robustním žulovém sloupu. Rekonstruována v roce 2000.

Pískovcové trojiční sousoší z roku 1895. Doplněno drobnějšími skulpturami Panny Marie Královny nebes, sv. Josefa s Ježíškem a sv. Václava. Osazeno na dvoustupňovém betonovém pódiu. Na vrcholu osazeno sousoší Nejsvětější Trojice, Ježíše Krista, Boha Otce, mezi nimi je holubice Ducha Svatého.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1883. Představuje kvalitní a hodnotnou umělecko-řemeslnou práci. Sousoší včetně podstavce v dobrém stavu. Okosený čtyřboký sokl nese dřík a na něm spočívá vlastní sousoší. To tvoří postava mladého muže, Ježíše Krista, a vpravo starce, Boha Otce.

Kvalitní sochařské dílo z roku 1715. Součástí zdobeného sloupu s Otcem Bohem jsou sochy Panny Marie a čtyř svatých (sv. Šebestián, sv. Filoména, sv. Rozálie a sv. Roch) v rozích sousoší. Poslední opravy proběhly v letech 2016-2018.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice pochází z r. 1865. Dřík s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Václava ve výklencích. Klečící Bůh Otec má v rukách břevno kříže a na něm tělo Krista. U paty kříže holubice Ducha Svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní kamenné sousoší na křižovatce v centru obce. Od neznámého autora, datováno rokem 1770. Architektura sousoší - osazeno třemi sochami, ve vrcholu ovál s obrázkem na smaltovaném plechu (na jeho místě bylo původně trojiční sousoší), železnou svatozáří a holubicí. Kolem balustrádová ohrádka.

Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1824 na nízkém plintu. Vpravo Bůh Otec, vlevo Kristus s křížem, a nad nimi se vznáší holubice. Sochy sedí na stylizovaných oblacích. Doklad lidové zbožnosti. Sousoší zapsáno do seznamu památek v r. 1964.

Sousoší Nejsvětější Trojice korunující Pannu Marii je tvořeno třemi na sebe položenými a ustupujícími deskami s reliéfem sv. Františka z Assisi. Tvoří je postava Ježíše Krista, Boha Otce a mezi nimi klečí postava Panny Marie se sepjatýma rukama. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1996.

Barokní sousoší z roku 1715 od brněnského sochaře Antonína Rigy nechala jako poděkování za odvrácení moru vytvořit Marie Isabella rozená Lamberková, manželka majitele náměšťského panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu. Do roku 1947 bylo sousoší obehnáno kovanou mříží. Kovová holubice je novodobá.