Výsledky hledání míst

Štramberk je díky svému zachovalému středověkému členění na hrad, město a předměstí a zachovalý soubor roubených i pevných staveb maloměstské podbeskydské architektury od roku 1969 vyhlášeno za Městskou památkovou rezervaci.

Zbytky příkopů a valů sídla mimořádné velikosti v místě hřbitova. Hrad byl založen v r. 1353, pány ze Strání, bratry Pavlem a Ctiborem. Za husitských válek byl zpustošen. V r. 1502 skončil v rukou Jana z Kunovic a byl připojen k ostrožskému panství. Následně byl opuštěn.

Patrový dvoukřídlý barokní zámek s hodinovou věží a přízemními arkádami postavili Boeckové ve 2. pol. 17. století. Od r. 1756 patřil augustiniánům, po r. 1945 státnímu statku. Dnes slouží jako byty (zámek) a zemědělské provozy (bývalý popl. dvůr).

Dochované gotické okno a další druhotně použité články (čp. 194) z původní tvrze Stránských ze Stránky z 2. pol. 14. stol., přestavěné Bartošem ze Stránky v r. 1530. R. 1586 připojena i se vsí k Brandýsu n. L., zanikla při úpravách poplužního dvora.

Zaniklý hrad ze 14. století postaven zřejmě Budislavem z Čížkova. Opuštěn již před připojením zboží k Rokycanům. Z původního názvu Strážná skála si lidé odvodili Strašná sklála. Místo je obestřeno různými pověstmi.

Tvrz a ves poprvé zmíněny r. 1297 jako majetek vladyků ze Strašnova. Později bylo zboží rozděleno na několik částí příslušných k okolním panstvím Stránov, Krnsko či Mladá Boleslav. Dochován oválný až 4 m vysoký pahorek jádra tvrziště obklopený příkopem s náznakem okružního valu.

Pozůstatky raně středověkého hradiště z přelomu 12. a 13. stol. u rybníka západně od městyse Stráž u Tachova považoval August Sedláček mylně za zbytky tzv. Nového hradu, který měl existovat v 15. a 16. stol. Z této doby však osídlení není doloženo.

Archeologickým výzkumem nepotvrzený hradek založený dle některých pramenů údajně už v roce 1158 a na témže místě snad tvrz z roku 1373. Asi od roku 1613 stojí na tvrzišti několikrát přestavovaný kostel.

Nejstarší zprávu o hradu představuje přídomek purkrabího na Veveří Ctibora z Grunbergu z r.1288. Po době ho získala cholinská větev rozrodu Bludovců. Asi byl dobyt při husitských válkách. Z hradu se prakticky nezachovalo žádné zdivo.

Nad zámkem Velké Losiny na kopci Strážník stával strážný hrádek. Datuje se od konce 13. stol. až do poč. 14 stol. Jeho půdorys je zachycen na katastrální mapě Velkých Losin z r. 1834. Autor, majitel ani dějiny nejsou známy, neboť chybí písemné prameny.

Rozhledna Strážný vrch v neobvyklé podobě těžní věže s výztužemi štoly byla vybudována v letech 2009-2010 na Hřebečském hřbetu a je volně přístupná. Je součástí projektu Hřebečských důlních stezek.

Původní dřevěná, později kamenná rozhledna na Strážném vrchu (601 m) u Merboltic se rozpadla v r. 1963. Nová dřevěná rozhledna, vysoká 12 m, byla slavnostně otevřena 18.11.2006.

Střed Království českého, který žádným středem není a místo je opředeno tajemstvími a dodnes nevysvětlenými pohnutkami tvůrců vystavění křížů. Dodnes se zachovaly kříže dva. Prostřední křížek byl na vrcholu poničen vandaly.

Patník označující Střed Prahy stojí na místě, kde se protínají pomyslné spojnice severního a jižního pólu a spojnice západního a východního pólu Prahy (viz samostatná hesla). Nachází se v okrajové části Žižkova na dětském hřišti v ulici Na Balkáně.

Rozhledna postavená roku 2009 na vrchu Sedlo, vystupujícím z horní obytné části Střekova (někdejších Novosedlic) poskytuje zajímavé výhledy na téměř celé město. Kombinovaná stavba s vnějším schodištěm nahradila válečnou protileteckou pozorovatelnu.