Výsledky hledání míst

Boží muka z r. 1689 u silnice z Číměře do Nové Bystřice jsou dokladem vyspělosti kamenické práce v oblasti v období baroka. Jde o typ raně barokních božích muk sloupkového typu s výraznou kaplicí. Od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.

Kamenná boží muka u vsi Lhota pocházejí z roku 1730 a od roku 1958 jsou zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Boží muka u odbočky z Gregorovy ulice na místní komunikaci - u domu čp. 402. Pochází z 18. století. Zděná omítaná hranolová stavba se dvěma profilovanými římsami, mezi nimiž jsou na všech čtyřech stranách niky s malbami a nápisy na plechu. Krytá jehlancovou stříškou s prejzy a kamenným křížkem.

Boží muka na křižovatce ulic Zámostí a Pod Pržma. Pravděpodobně podle obdobně typových staveb z 18. nebo počátku 19. století. Zděná omítaná mohutná hranolová stavba na čtyřbokém základu, ve střední a horní části s obdélnými nikami a zastřešená taškovou stanovou stříškou se železným křížem.

Žulová sloupková boží muka s hranolovým soklem zdobeným psaníčkovou bosáží a reliéfním štítkem s lebkou a zkříženými hnáty z 18. století. Kaplice je hranolová, s mělkými prázdnými nikami, završená je jehlanem s koulí a dvojitým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Pro daný region typická kamenná sloupková boží muka z konce 17. století (1691) mají hranolový sokl zdobený reliéfním erbem se zámečnickým náčiním. Zbudoval je měšťan Jan Buriánek. Kaplice je čtyřboká, s půlkruhově zaklenutými mělkými nikami s obrázky světců. Boží muka jsou památkově chráněná.

Barokní kamenná sloupková boží muka z roku 1730, upravovaná v roce 1766 a renovovaná v roce 1904. Mají hranolový sokl zdobený psaníčkovou bosáží, hladký dřík s entasí a čtyřbokou kaplici s mělkými nikami, zakončenou jehlanem, koulí a dvouramenným kovovým křížem. Památkově chráněná od roku 1958.

Pozdně renesanční kamenná sloupková boží muka z roku 1623 jsou dnes umístěna na vstupním čestném nádvoří zámku. Mají netypický kanelovaný dřík, čtyřbokou kaplicí prolomenou mělkými obloukově zaklenutými nikami, vyplněnými malovanými obrázky světců. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Raně barokní kamenná sloupková boží muka s prvky doznívající renesance postavena roku 1690. Hranolový sokl je zdoben psaníčkovou bosáží. Na něm je hladký sloup s mírnou entazí. Kaplice je do tří stran otevřena půlkruhovými arkádami. Završena je komolým jehlanem, koulí a dvouramenným kovovým křížem.

Architektonicky náročně řešená zděná hranolová boží muka byla postavena v barokním slohu koncem 17. století. Kolem r. 2020 opravena.

Na kamenném stupni hranolový sokl, na nárožích s dříkem, přecházejícím v kaplici se stříškou s křížem. Stěny kaplice s reliéfy Ukřižování Krista, Zmrtvýchvstání Krista a Panny Marie Bolestné. Na vrcholu kříž. Významná kamenická práce s lidovými prvky zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Boží muka tvořená štíhlým toskanským sloupem s kaplicí (novodobá) a křížkem na plochém kruhovém podstavci. Na severním okraji u odbočky z hlavní silnice do vsi Mohuřice. Vznik r. 1661 - neověřeno. Památkově chráněná.

Boží muka pochází z r. 1780. Hranolový sokl božích muk s čelním segmentem. Půdorys trojboký. Nad kartuší plastický květinový ornament. Na nástavci vztyčena hranolová kaple. Na vrcholu kapličky bronzový křížek se sochou Krista. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.

Pozdně renesanční boží muka nechali vystavět Sebastian Meixner s manželkou Marií, roz. Stadlerovou r. 1602. Později pravděpodobně povalena a znovu vztyčena. Zdobí je nezřetelné erby rodin Meixnerů a Stadlerů z Wolfersgrünu. Kolem železná ohrádka patrně z 19. století. Památkově chráněná od r. 1958.

Pozdně gotická žulová boží muka z roku 1588 stojí na rozcestí při cestě do osady Světce. Kapličku má zdobenou slepými arkádami ve tvaru oslího oblouku, ukončenými rovnoramennými křížky, je na ní datace a iniciály B. F. / W. F. či M. F. Památkově chráněná jsou od roku 1958.