Výsledky hledání míst

Barokní socha svatého Linharta (Leonarda) stojí mimo ohrazený kostelní areál v Radonicích nad Ohří, a to na severozápadním úpatí kostelního pahorku pod kamennou zdí hřbitova. Dostupná literatura ji datuje do I. poloviny 18. století.

Barokní socha svatého Linharta z r. 1771 byla původně zhotovena pro Klašterní Hradisko, ale v r. 1795 byla přestěhována. Dnes stojí u rozcestí na okraji obce Blatec.

Socha sv. Ludmily v nadživotní velikosti pochází z poloviny 19. století. Dílo Fr. X. Josefa Linna. Stojí na kvádrovém podstavci se soklem a profilovanou římsovou hlavicí. Postava drží v rukou svitek a knihu. Podstavec zdoben pseudogotickými vzory. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha sv. Ludmily se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 6. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. století od sochaře Jana Tomáše Fischera. Světice mladé tváře s korunkou na hlavě. V levé ruce přidržuje na prsou knihu, pravou šál kolem hrdla.

Socha sv. Máří Magdalény postavena r. 1762. Spodní část tvoří nízký hranolový sokl. Na něj navazuje dřík. Na čelní nice bosá ženská postava, snad sv. Rozálie. Na druhé straně asi sv. Antonín Paduánský a sv. František z Assisi, nad nimi sv. Máří Magdaléna. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha sv. Marka pochází z 20. let 18. stol. Od roku 1825 stojí na nynějším místě. Barokní práce neznámého autora. Postava světce je esovitě prohnuta, v kontrapostu. Pravá ruka drží pero, levá knihu opřenou o bok. Velmi hodnotná barokní plastika. Socha zapsána do státního seznamu památek r. 1964.

Sochu evangelisty a apoštola sv. Marka na mohutném podstavci nechala na okraji obce postavit rodina Moravcova r. 1878 na paměť zemřelého člena rodiny. Po vandalském poškození byla obcí r. 2019 zrestaurována a přenesena na současné místo v centru.

Barokní socha znázorňující sv. Marka byla vytvořena v roce 1760, jejího autora prameny neuvádějí. Socha je památkově chráněna od r. 1958.

Rokoková socha sv. Markéty pochází z r. 1763 a stojí na okraji parku na návsi. V roce 1943 prošla rozsáhlou opravou. Zapsána v roce 1958 jako nemovitá památka.

Socha sv. Metoděje se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 4. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. století od sochaře Jana Tomáše Fischera. Postava světce v ornátu se štolou kolem krku a s nízkou mitrou na hlavě. V levé ruce drží relikviář.

Barokní hodnotná pískovcová světecká socha datovaná chronogramem do r. 1715. Hranolový podstavec a na něm volutový sokl. Socha světce v řádovém hábitu. Postava zobrazena v mírném kontrapostu, z drapérie hladce vystupuje pravé koleno. V levé ruce drží pozlacenou lilii. U levé nohy sedí andílek.

Barokní socha z r. 1759. Na hranolovém podstavci stojí střední volutový sokl. Nad římsou socha sv. Norberta. Zahalen do kněžského roucha, přes ramena mu spadá plášť. V pravé ruce drží pozlacenou monstranci, levou se opírá o patriarchální kříž. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Vrcholně barokní socha sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, z r. 1704. Autorství je připisováno J. K. Süssnerovi či J. Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Socha prošla necitlivým restaurátorským zásahem, při kterém zanikly některé barokní detaily. Znovu restaurována r. 1975.

Pískovcová socha z r. 1708 původně stála v klášteru Hradisko u Olomouce. Roku 1797 přenesena nad Tážaly. Socha světce v mírně nadživotní velikosti. Sv. Norbert je oděn do liturgického roucha, rochety a štólou kolem krku. U jeho nohou leží nestvůra složená napůl z těla heretika Tanchelma a napůl ďáblova dračího ocasu. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Socha sv. Onufria pochází pravděpodobně již ze 17. století. Socha stála u kostela. Obyvatelům naháněla strach a byla odstraněna a hozena do rybníka. V roce 1860 nalezena a umístěna do polí za město. Socha v roce 2009 restaurována.