Výsledky hledání míst

Sousoší Bolestné Panny Marie s Ježíšem Kristem (tzv. Pieta) dali v r. 1923 zhotovit Arnošt a Magdalena Sekaninovi z Hablova č. 18. V neděli dne 9. září 1923 bylo sousoší slavnostně vysvěceno olšanským farářem Ondřejem Otáhalem za účasti mnoha obyvatel z okolí.

Barokní sousoší Piety, hodnotné kamenosochařské dílo. Datované nápisy na podstavci - roku 1741 - nápisy české, latinské a německé. Postaveno správcem zelenohorského panství J. F. Lydlem. Památkově chráněno.

Barokní sousoší na Zámeckém náměstí od známého plzeňského sochaře Lazara Widmanna. Zbudováno kolem roku 1730, obnoveno roku 1856. Hodnotná památka barokního sochařství na území města Plzně. Památkově chráněno.

Sousoší Piety stálo původně poblíž křižovatky dnešních ulic Míru a Okružní. Na dnešní místo bylo pravděpodobně přeneseno ve 20. letech 20. století, aby uvolnilo staveniště domu č. p. 35. Nízký původní podstavec svádí k domněnce, že stanovištěm sousoší bylo zábradlí mostu před bývalou Dolní branou.

Barokní sousoší Piety bylo vytvořeno r. 1747. Socha truchlící Panny Marie, držící na klíně umučeného Ježíše Krista, je umístěna na podstavci s bohatou výzdobou z květin, palmet a mušlí. Uprostřed podstavce kartuš s reliéfem Krista, nesoucího kříž. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Barokní kamenné sousoší Piety v podobě Panny Marie držící v klíně umučeného Ježíše Krista. Realisticky pojaté sousoší na nevysokém zdobném podstavci u hlavní silnice mezi Šatovem a Hnanicemi.

Pieta na kamenném podstavci s reliéfem Krista na hoře Olivetské z roku 1832. Opravena 1858.

Socha postavena roku 1801. Autorem František Xaver Lederer. Sedící Panna Marie, držící na klíně bezvládné Kristovo tělo. Socha umístěna na pískovcovém sloupku. Pravé ňadro Panny Marie probodnuto mečem v podobě kříže. Kristus zobrazen nahý, s bederní rouškou. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2004.

Sousoší se nachází v centru města na travnaté ploše náměstí Dr. Edvarda Beneše. Je dílem sochaře Vladislava Gajdy a je věnováno památce hornické stávky z r. 1894, při které zemřelo 12 horníků.

Sousoší sv. Anny stojí u kostela sv. Jakuba Většího. Socha sv. Anny je provedena v dlouhých šatech, s knihou v ruce a s malou Pannou Marií. Sousoší postaveno na připomínku velkého požáru z r. 1723 a z vděčnosti za uchránění města před morovou ránou.

Sousoší slovanských věrozvěstů a hlavních patronů Moravy sv. Cyrila a Metoděje bylo postaveno v roce 1885 a opraveno roku 1991.

Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti z roku 1931 od frenštátského rodáka, akademického sochaře Albína Poláška. Sousoší se nachází na místě kamenného kříže za kaplí na Radhošti.

Sousoší sv. Floriána z r. 1733. Socha světce na trojb. podstavci se znakem světícího biskupa olomouckého Oty Egkha. Na zábradlí sochy sv. Václava, sv. Rocha, sv. Rozálie, sv. Františka Xaverského, sv. Karla Boromejského a neznámé světice.

Sousoší sv. Floriána z roku 1847. Po stranách sv. Jan z Boha a sv. Jan Nepomucký. Sousoší po r.1945 přemístěno do prostorů státního statku. Po r.1991 přemístěno zpět na původní místo uprostřed obce. V tomtéž roce nově vysvěceno.

Druhé z protějškových sousoší na dnešním Trčkově náměstí bylo postaveno roku 1731. Je věnováno ochránci proti ohni. Autorem je Braunův starší žák Jiří František Pacák, který je pojal v duchu dynamického baroka. V souvislosti s rekonstrukcí náměstí bylo v nedávných letech důkladně opraveno.