Výsledky hledání míst

Pískovcový smírčí kříž stojí na zrušeném hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice. Byl nalezen povalený ve strži v lese nad železniční zastávkou v Prosečném a na současné místo byl přenesen v roce 1998. Na přední straně má vytesaný klínový kříž v kruhu a v horní části nezřetelný latinský křížek.

Robustní žulový smírčí kříž středověkého původu s okosenými hranami břeven. Horizontální břevno má delší než vertikální, z obou stran má rytinu šípu či šipky do kuše. Údajně označuje místo, kde byl fatálně postřelen mladík při potyčce o dívku či o dědictví. Památkově chráněný je od roku 1958.

Kamenný monolit vysoký cca 1 m a široký 30 cm, spodní část břevna má mírně rozšířenu. Má zaoblené rohy i hrany a je na něm patrný silně poškozený, nečitelný rytý nápis. Podle pověsti připomíná tragickou událost, kdy splašený kůň usmrtil dívku, která zde žala trávu. Památkově chráněn od r. 1958.

Význam smírčího kříže za jihovýchodním okrajem Bošína snad z 18. století není znám. Jde o hrubě opracovaný pískovec s tzv. Cyrilometodějským křížem. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Smírčí kříž s motivem meče stál původně, v dnes zbořených, Libkovicích. Po zániku obce, na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století, byl společně s dalšími památkami, umístěn u hřbitovní zdi u kostela.

Smírčí kříž je téměř jeden metr vysoký a vytesaný z jednoho kusu pískovce. Pochází snad ze 16. století a dnes málo zřetelný motiv meče, zdobící čelní stranu, napovídá, že byl zhotoven na paměť nějakého zločinu.

Smírčí kříž byl postaven jako připomenutí zavraždění Andrease Bansnera z Českého Jiřetína. Podle nápisu vytesaného do kamene k události došlo 3. června 1690. Kříž stojí vpravo od brány do areálu zámečku a je opravený.

Smírčí kříž stojící dodnes u silnice nedaleko Protivce byl postaven snad roku 1571 na paměť vraždy toužimského řezníka Johanna Klyrze loupežníky. Český nápis na kříži je doplněn motivem sekyry připomínající povolání oběti.

Smírčí kříž ev. č. 0350 stojí v podezdívce plotu hostince U Křížku. Není známo, kdo a kdy kamenný kříž, který původně stával samostatně mimo vesnici, vyrobil. Snad šlo o akt pokání nějakého zločince. Kříž má krátká ramena a vpředu zbytek rytiny znázorňující kalich s hostií nebo obličej.

Kříž v Bílově tvoří velký kulatý kámen o průměru asi 80 a tloušťce 19 cm, na čelní straně ozdoben vytesaným berličkovým křížem. Stojí před chalupou při výjezdu ze vsi směrem na Potvorov.

Vlevo při cestě do Květnova smírčí kříž s negativním reliefem kříže na líci.

Kamenný smírčí kříž s reliéfem ukřižovaného Krista byl postaven na místě, kde byl údajně zavražděn a pochován mnich. Smírčí kříže se nejčastěji stavěly v místech, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. R. 1833 zaujal kříž K. H. Máchu při jeho cestě kolem natolik, že si ho zakreslil do zápisníku.

Plochý smírčí kříž postavený na památku zavraždění Jindřicha Prakšického ze Zástřizl. Originál smírčího kříže umístěn na nádvoří hradu Buchlova. Na původní místo umístěna kopie.

Smírčí kříž z hrubozrnné žuly má výšku 95 cm, šířku 85 cm a tloušťku 28 cm. V minulosti byl označován jako „Švédský kříž“ (Schwedenkreuz), jeho doba vzniku ani důvod vytvoření však není ničím doložen. V pramenech bývá datován do období 14. až 16. století. Památkově chráněný od roku 1958.

Smírčí kříž je laická kamenická práce neznámého autora. Vznik pravděpodobně v průběhu 16. stol. Pískovcový, s rameny a hlavou „do kulata“. Na přední straně má vyryto kopí. Kulturní památka památkově chráněná od r. 1964.