Výsledky hledání míst

Žulová sloupková boží muka barokního typu vznikla dle rytého letopočtu na kaplici roku 1817. Na dříku vyrůstajícím z krychlové základny s diamantováním je římsa a na ní čtyřboká kaplice završená jehlancem s kamennou koulí a dvojitým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Nízká, ale poměrně masivní pozdně gotická žulová pilířová boží muka ze 16. století. Hodnotná, velmi kvalitní práce, ukázka lidového kamenictví. Zvláštností je zpracování kaplice korunované srostlicí křížků. Na současné místo přenesena z rozcestí ke Klažarům. Památkově chráněná od roku 1958.

Zděná, bohatě členěná barokní boží muka v dominantní pozici u zaniklé cesty do Nové Cerekve. Jejich přesné stáří není doloženo, podle letopočtu 1642, který byl objeven při rekonstrukci v roce 2009 lze spekulovat o tom, že jejich vznik souvisel s událostmi třicetileté války. Opravena v l. 2009-2010.

Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.

Boží muka byla postavena v 2. polovině 18. století. Mají neobvyklý šestiúhelníkový půdorys, horní část tvoří zastřešená hlavice s výklenky. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru jednoduchého pilíře či sloupu měla symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Žulová nedatovaná pilířková boží muka, podle obdobných památek v okolí snad z 19. či počátku 20. století. Mají poměrně nízký hranolový dřík, kaplice má mělkou niku zakončenou obloukem, bez výzdoby, na kaplici chybí kříž. Kaplice a patka jsou zdobeny rytými rámy. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Žulová pilířová boží muka údajně z 18. století, dle datace na kaplici ale z 17. století. Kaplice opatřena mělkými, dnes prázdnými nikami. Původně stávala u silnice z Kaplice do Malont. Dlouho byla považována za ztracená, dnes stojí na rozcestí v intravilánu Kuří. Boží muka jsou památkově chráněná.

Žulová, poměrně nevysoká, pilířková boží muka neznámého stáří. Dle okolních božích muk lze odhadnout jejich vznik na druhou polovinu 19. století. Mělké niky jsou vyplněny novodobou výzdobou, na vrcholu kaplice mají poškozený kovový křížek. Nejsou památkově chráněná.

Nacházejí se na rozcestí Slavonice - Dolní Němčice. Kamenná pozdně renesanční, datovaná do roku 1606. Zřízená na objednávku dačického měšťana. Na masivním zdobeném kvádru je vztyčený toskánský sloup, na němž je umístěna kaplice ve tvaru lucerny, krytá stříškou s kamenným křížkem. Památkově chráněná.

Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.

Pozdně gotická žulová boží muka z doby kolem roku 1500.

Žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Boží muka jsou památkově chráněna.

Drobná barokní sakrální památka, pocházející pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Hranolová cihlová boží muka pilířového typu jsou památkově chráněna od roku 1958. Mají prázdné niky, odstupňované římsu a stanovou přečnívající taškovou střechu. Na počátku 21. století byla opravena a nalíčena.

Boží muka, která nechal roku 1705 zhotovit koželuh Jan Pechan, což připomíná nápis na soklu spolu s reliéfem nástroje, který byl používán k vydělávání kůží. Čtyřbokou lucernu zdobí málo zřetelné reliéfy Panny Marie Klatovské, sv. Anny, sv. Martina a sv. Jana Nepomuckého.