Výsledky hledání míst

Pozdně barokní žulová sloupková boží muka z roku 1774 tvarově odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Dřík je mírně soudkovitý, lucerna je zakončena stříškou v podobě komolého jehlanu. Na něm byla původně kamenná koule s dvouramenným kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Nízká, ale poměrně masivní pozdně gotická žulová pilířová boží muka ze 16. století. Hodnotná, velmi kvalitní práce, ukázka lidového kamenictví. Zvláštností je zpracování kaplice korunované srostlicí křížků. Na současné místo přenesena z rozcestí ke Klažarům. Památkově chráněná od roku 1958.

Zděná hranolová boží muka s čelní zasklenou nikou pocházejí zřejmě z 18. století. Stavba je chráněna jako kulturní památka ČR.

Drobná barokní sakrální památka, pocházející pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Hranolová cihlová boží muka pilířového typu jsou památkově chráněna od roku 1958. Mají prázdné niky, odstupňované římsu a stanovou přečnívající taškovou střechu. Na počátku 21. století byla opravena a nalíčena.

Žulová sloupková barokní boží muka z roku 1681. Na hranolovém soklu je letopočet, monogram IKTAZ a erb s korunou o třech cípech. Heraldické znamení je nezřetelné. Dřík je čtyřboký, okosený, kaplice má půlkruhově zaklenutí s plochými výklenky. Na vrcholu má kamennou kouli a kovaný dvouramenný kříž.

Raně barokní památka boží muka z r. 1699. Vyrobena z pískovce, vysoká 2,9 m. Podstavec je krychle. Dřík hranolovitý, nahoře i dole zakončený stejným profilem. Horní ukončení je stříška, která je podstavcem koule s křížkem. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Kamenná boží muka před kostelem sv. Tomáše jsou ze 17. století. Jedná se o běžný typ kamenných pilířových božích muk. Hranolová kaplička je opatřena třemi nikami, v nichž je výmalba zobrazující Veraikon, trnovou korunu a hřeby s písmeny INRI na nápisové pásce a kříž zdobený drapérií.

Zděná boží muka z pol. 18. století. Stojí na čtvercovém půdorysu, mají nízký sokl a čtyřboký dřík členěný římsou. Kaplice je ze tří stran otevřená, krytá sedlovou střechou. V kaplici bývala umělecky hodnotná soška sv. Jana Nepomuckého, odcizena kolem r. 1976. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Kamenná barokní boží muka z roku 1709. Vysoký čtyřboký podstavec s psaníčkovou bosáží pokračuje sloupem s entazí a čtyřbokou kapličkou. Ta je zdobena mělkými nikami s novodobými biblickými obrázky, koulí a kovovým křížem. Na zadní straně kapličky je čtyřřádkový nečitelný nápis s letopočtem 1709.

Boží muka s vedle stojícím litinovým křížem na vysokém kamenném podstavci u silnice na okraji obce. Boží muka pocházejí patrně ze 40. let 20. století; litinový kříž z roku 1859.

Kamenná stélová boží muka nedaleko kaple ve svahu u cesty do osady. Datována na spodní části podstavce v průčelí do roku 1886. Stojí na vyšším hranolovém podstavci a jsou ve tvaru obdélníku s hlubším, kónicky zakončeným výklenkem, nyní prázdným. Vrchol je zakončen kuželkou se seříznutou špicí.

Pilířová boží muka z pískovce vysoké 3 m. V horní části s deskou na hlavici sloupu. Na ní osazena kaplice. V orámovaných plochách kaplice reliéfy. Boží muka jedna z nejstarších v regionu. Památkově chráněno od r. 1964.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Kamenná sloupková boží muka v extravilánu na návsi, nedaleko pomníku obětem 1. světové války. Sloupek božích muk sem byl z původního místa přenesen a nová krycí deska s kaplicí doplněny v roce 2012.

Kamenná barokní boží muka gotisujícího provedení z roku 1731 stála původně na dolním konci města u Panského mlýna (Herrnmühle). Při stavbě císařské silnice v polovině 30. let 19. století byla přemístěna na její opačnou stranu, koncem 20. století našla své místo u bývalé královské mincovny (museum).