Výsledky hledání míst

Pomník v podobě litinového kříže s masivním podstavcem s nápisem, který připomíná vojáka 71. pěšího pluku c. k. armády padlého zde v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo 15.7.1866 Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky "Po stopách bitvy u Tovačova 1866".

Památník obětem střelby do lidí demonstrujících proti hladu a za skončení války 26.4.1917. Sochu dělníka vytvořil r. 1933 sochař Jan Tříska.

Moderní kamenosochařské dílo využívající jako podstavu kamennou nádrž bývalé kašny (1862?). Stojí v severní části náměstí. Autorem pomníku klatovský sochař Vilém Glos. Slavnostní odhalení 7. září 1924. V roce 1949 památník doplněn o pamětní desku připomínající padlé a umučené ve 2. světové válce.

Kamenný pomník stojí v parku před kostelem sv. Mikuláše. Je ve tvaru kvádru a stojí na schodišťovém podstavci, jehož součástí je i socha ležícího lva.

Pomník ve tvaru stély s plastikou Božího oka a s litinovým křížem na vrcholu stojí nad šachtou s pozůstatky cca 25 neznámých rakouských vojáků, padlých při bojích o Kohoutův dvůr v roce 1866.

Pomník postavený ve 20. století na památku padlým ve světové válce. Stojí v obci Dvory nad Lužnicí.

Malý památník byl postaven na připomenutí padlých v prusko-rakouské bitvě, která se odehrála 15. 7. 1866 u Tovačova. Památník připomíná, že na místě spočívají ostatky 108 rakouských a jednoho pruského vojáka.

Pomník padlým v I. světové válce vytvořil pro pnětluckou náves roku 1924 sochař E. Zelenka. Postkubistické dílo ve formě stylisovaného kalicha či palcátu připomíná 27 občanů obce, kteří zahynuli na evropských bojištích.

Pomník básníka Petra Bezruče vytvořil ak. sochař a malíř Karel Otáhal. Pomník byl odhalen r. 1967. Bronzová socha v nadživotní velikosti stojí na mramorovém podstavci. Petr Bezruč, vl. jménem Vladimír Vašek (1867–1958), žil v Kostelci od r. 1939. Získal si věhlas básnickou sbírkou Slezské písně.

Pomník před rodným domem našeho nejúspěšnějšího stíhače 2. světové války plk. Josefa Františka.

Klasicistní pomník v podobě sochy anděla a symbolické urny na hranolovém podstavci nechala u studánky Boží voda v bývalé loučeňské oboře na paměť svého manžela, knížete Karla Boromea von Fürstenberg, postavit po jeho smrti v bitvě u Stockachu 25. 3. 1799 Marie Elisa von Thurn und Taxis.

Pomník polního myslivce u Vysokova vznikl roku 1906 u příležitosti 40. výročí prusko-rakouské bitvy u Náchoda. Je památkově chráněným dílem Quido Kociana.

Pomník čs. legionářům od Josefa Mařatky postaven r. 1932. Zničen po německé okupaci zbytku Československa. Podle pův. dokumentace obnoven 1998. 16 m vysoký žulový obelisk obklopen 7 sochami legionářů a ženskou figurou (symbol města Prahy).

Pomník vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha (1831–1911) vytvořil sochař Pavel Malovaný. Je z božanovského pískovce, slavnostně odhalen byl 29.6. 2003 při oslavě 100. výročí dokončení přestavby vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla. Stojí v sadech, které jsou po Mikuláši Karlachovi pojmenovány.

Pomník vyšehradského probošta Václava Štulce dal vytvořit r. 1910 Mikuláš Karlach. Autorem bronzové busty je sochař Štěpán Zálešák. Podstavec je z červeného pískovce, má novogotické tvarosloví. Původně měl kamenný baldachýn, ten byl ale brzo odstraněn. Pomník je ve správě Galerie hl. města Prahy.