Výsledky hledání míst

Starý zámek postavili v pol. 17. st. Rottalové. Horní část rezidenční a obytná, spodní vězení. Od r. 1876 v patře kanceláře a byty, dole sýpky a vězení. V r. 1898 přistavěn soudní úřad. V r. 1925 zámek získává olomoucké arcibiskupství a spořitelna, ta část zámku zbourá a vystaví svoji budovu.

Památník vojáků zemřelých v letech 1813-1814 v nedaleké polní nemocnici stojí západně od Jevíčka na úpatí Červeného kopce. Vznikl na popud zemského školního rady Leopolda Klímy. Slavnostně odhalen byl v r. 1910.

Národní dům byl postaven v letech 1905 - 1907 podle návrhu arch. Jana Kotěry. Na výzdobě se podíleli Stanislav Sucharda, Jan Preisler a další. V letech 1986 až 1987 upraven podle arch. Zdeňka Hynka. V současné době renovován do své původní podoby.

V zatopených žulových lomech u Lipnice nad Sázavou vytesala skupina mladých kameníků v roce 2005 téměř třímetrový reliéf představující obří ucho, později pak ústa a oči – na paměť špiclování za bývalých režimů.

NPP Chropyňský rybník je významnou ptačí lokalitou. Mezi zdejší druhy je nejpočetnější kolonie racka chechtavého, který zde čítá několik tisíc jedinců. Rybník je NPP od r. 1954. Rozloha asi 24 ha.

Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.

Přírodní památka, tvořená třemi ostrůvky s celkovou rozlohou 3,52 ha, byla vyhlášena v r. 1956. Důvodem ochrany je teplomilná travinobylinná vegetace s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Národní přírodní památka Na skále byla vyhlášena r. 1977 z důvodu ochrany významných stepních společenstev na zdejším devonském vápenci. Chráněné území o rozloze 4,56 ha je jediným místem v ČR s výskytem mateřídoušky vejčité kraňské a oblastí s výskytem mnoha chráněných druhů rostlin a zvířat.

Významná paleontologická lokalita Růžičkův lom se utvářela v obd. devonu (tzv. Čelechovický devon) před 350 mil. lety. Oblast je nejbohatším moravským nalezištěm prvohorních vápencových fosilií. Lom byl prohlášen národní kulturní památkou r. 1974 a přehlášen r. 1990. Rozkládá se na ploše 1,32 ha.

Nad bývalým rybníkem Roudník u Vícova se nachází národní přírodní památka Za Hrnčířkou s výskytem vzácné flóry. Jde o dvě samostatné lokality na katastrech Vícov a Ohrozim.

Rybník vybudován přehrazením Cidliny v letech 1492-1497, největší ve Středočeském kraji. Rozloha 258 ha, délka 5,5 km, maximální hloubka 6 m. Hráz vysoká 7 m a dlouhá 870 m. Významná ornitologická lokalita. Chráněn od r. 1948, od r. 2010 má status národní přírodní památky.

Národní přírodní rezervace Drbákov-Albertovy skály byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 72/2008 Sb. na území, které bylo různými formami chráněno již od r. 1933. Její území zpřístupňuje ve velmi náročném terénu naučná stezka, obnovená r. 2010.

NPR byla vyhlášena v r. 2005. Jádro území tvoří červené permské slepence. Má rozlohu 86,6 ha, a bylo zde popsáno 550 druhů vyšších rostlin a řada živočišných druhů. 38 rostlinných a 49 živočišných druhů je chráněných.

Národní přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 71,19 ha v nadmořské výšce od 218 do 230 m, byla vyhlášena v roce 1990. Předmětem ochrany je ekosystém nížinného toku řeky Moravy s meandry, ostrůvky, říčními náplavy, bočními říčními rameny a navazující přírodně blízké ekosystémy.

NPR Salajka představuje zachovalou část karpatského jedlo-bukového pralesa na severním svahu hraničního hřebene Beskyd. Na ploše cca 22 ha s přirozenými 230–280 let starými porosty se střídají různé vývojové fáze lesa. Nejznámějším stromem byla 500 let stará jedle Tlustá Tonka.