Výsledky hledání míst

Dvoudílné hradiště nejasného stáří nad soutokem Výrovky a Malotického potoka jihozápadně od vsi Doubravčany. Archeologické nálezy datované do období štítarské kultury (okolo roku 1000 př. n. l.) a do raného středověku.

Rozhledna kombinované stavby na půdorysu sedmiúhelníka, postavená v letech 2006–2009 na vrcholu hory Sedlo severně od hradu Kašperk. V okolí zbytky keltského hradiště. Věž o výšce 27,75 m umožňuje kruhový výhled po horním Pootaví a západní části Šumavy.

Ocelodřevěná rozhledna na návrší Signál (501 m n. m.) vznikla v průběhu r. 2014 z iniciativy obce Horní Radechová s pomocí evropské dotace. Je 29 m vysoká a od otevření volně přístupná.

Návrší s kótou 273 zvané Na Skalách bylo v závěru 2. světové války dějištěm tuhých bojů. Od 27.4. do 8.5. 1945 zde proběhla poslední tanková bitva na frontové linii. Němci kladli tuhý odpor Rudé armádě a 3. dělostřelecké jednotce Svobodovy armády.

Věrná kopie dřevěné rozhledny na jizerskohorském Smrku, zaniklé r. 1946, byla postavena na jižním svahu Moravského kopce u Holčovic místní řemeslnickou partou na podzim r. 2013. Je vysoká přes 20 m a vyhlídková plošina ve výši 17,5 m je volně přístupná po 79 schodech.

U obce Vranovice se nachází zajímavý skalní útvar se zatopeným lomem. Místo spravuje Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy – Sagittaria. Lokalita slouží turistům jako odpočinkové místo s přístřeškem.

V Přírodním parku Hostýnské vrchy ve výšce 618 m n.m. leží vrchol Troják, vedle něj významné turistické a rekreační centrum (SKI areál, pohostinství, nedaleká rozhledna Maruška, pomník partyzánského hnutí, chatová oblast).

Ocelová, 50 m vysoká věž mobilního operátora z r. 2007 slouží od r. 2009 zároveň jako rozhledna. Vyhlídková plošina ve výši téměř 24 m je volně přístupná po 145 točitých schodech a poskytuje kruhový rozhled.

Kovová rozhledna Na Větrné horce o výšce 18,5 m byla vybudována z iniciativy obce Vysoká Srbská v letech 2019-2020. Je volně přístupná veřejnosti.

Rozcestí s kamenným křížem a lípou. Kříž pochází z roku 1864. Z místa je rozhled do širokého kraje.

Budova postavená 1873-1875 na trati spojující Prusko s Rakousko-Uherskem. Od roku 1948 využívána i jako divadlo. Po požáru v roce 1966 divadlo znovu opraveno a opětovně otevřeno r. 1971. Jediné divadlo na nádraží v Evropě.

Novorenesanční nádraží Rakouské severozápadní dráhy z r. 1872–75 podle projektu Carla Schlimpa. Dopravě sloužilo do r.1972. V r.1977 ubouráno severní křídlo, v r. 1985 zbourány zbylé části. Bylo považováno za jedno z nejhezčích nádraží u nás.

Ústecko-teplická dráha zahájila roku 1858 provoz na trati Ústí nad Labem-Teplice. V letech 1858-1908 vyrostla postupně monumentální budova, kde sídlila i pošta a ředitelství společnosti. Po letech chátrání zvnějšku i uvnitř částečně opravena a vybudováno nové nástupiště.

První olomoucké nádraží vzniklo pol. 19. století. V letech 1936–38 staniční budova od základů přestavěna podle návrhu Antonína Parkmanna, vestibul upravil L. Šlapetka, sgrafita vytvořil W. Zlámal. Nádražní budova má tvar křižovatky. Pod nádražím vede nový podchod do městské části Staré Hodolany.

Betonová nádrž s výskytem vzácných obojživelníků, převážně čolka karpatského. Přírodní památka Nádrž Tesák byla vyhlášena roku 2015.