Výsledky hledání míst

Lidová trojboká boží muka z konce 18. století.

Drobná zděná a hrubě omítaná boží muka u polní cesty cca 1 km od obce Frymburk. Kdy byla postavena nezjištěno. Stojí uprostřed areálu ohraničeného kameny spolu s turistickým přístřeškem a informační tabulí.

Drobná sakrální památka patřící do souboru desíti chráněných barokních božích muk, který vznikl v době od poloviny 17. do poloviny 18. století. Vytesána jsou ze žuly, na jednoduchém podstavci s čtvercovým průřezem je čtyřboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena dvojitým kovovým křížem.

Boží muka jsou na tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Slezska z roku 1836. V roce 2015 byla provedena rekonstrukce.

Rustikální zděná barokní boží muka kasulového typu byla postavena někdy na přelomu 18. a 19 století. Stejný typ božích muk se dochoval také v katastru nedaleké obce Kobylá nad Vidnavkou a Tomíkovice. Stavba je kulturní památkou.

Boží muka postavena v roce 1680 na památku přestálého moru v Jablonném. Sloup stojí na třídílném podstavci s klasicky profilovanými členícími prvky. Ve výklencích hlavice obrazy na plechu sv. Zdislavy, sv. Vavřince Mučedníka, sv. Petra Mučedníka a sv. Dominika. Oprava božích muk proběhla roku 2008.

Boží muka u silnice na Mladice na severním okraji vsi. Příklad drobné lidové architektury z konce 18. století. Vysoká hranolová boží muka na nízkém podstavci s kaplicí, krytá sedlovou stříškou, na jejímž středu hřebene je železný křížek. Památkově chráněná.

Čtyřboká zděná boží muka, snad z 18. století, oživující rovinatou krajinu Hané jsou drobnou lidovou sakrální architekturou místního významu. Drobná sakrální stavba na tomto místě je prvně zaznačena na Indikační skice z první třetiny 19. století.

Na sakrální charakter nevýrazné stavby neznámého stáří omítnuté břízolitovou omítkou upomíná pouze ocelový kříž. Původní vzhled a členění fasády nikami lze pouze předpokládat.

Torzo kamenných, pozdně renesančních sloupkových božích muk z r. 1593. Dřík má formu toskánského sloupu s entazí (soudkovitým rozšířením) a s krycí deskou. Kaplice se nedochovala. Na vrcholu je fragment kovového kříže. Boží muka jsou zapsána v památkovém katalogu, památkově chráněná nejsou.

Pozdně gotická žulová pilířková boží muka snad z 16. století. Čtyřboká kaplice, tesaná z jednoho kusu kamene je završena srostlicí křížků s novodobým plochým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Nedatovaná zděná hranolová boží muka s kaplicí pocházejí snad z 18. stol. Na čtvercovém soklu stojí vysoký podstavec s nikami a kordonovou římsou. Udržovaná stavba je zakončena stanovou stříškou, na níž měl být v r. 1927 umístěn ocelový kříž.

Pozdně barokní boží muka, vystavěná v místecké části Bahno, při staré hlavní cestě z Místku do Frýdlantu n. O. nejpozději v polovině 18. století. Původně stávala osamocená, daleko od veškeré zástavby, která se postupně přiblížila až k nim.

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Pozdně gotická boží muka z konce 15. století jsou ojedinělou sakrální stavbou tohoto druhu na jižní Moravě. Od roku 2002 jsou chráněna jako kulturní památka.