Výsledky hledání míst

Barokní kamenná Boží muka, postavená roku 1741. Na podstavci je nápis "Léta panie 1741 nákladem Adama Havránka ke cti a chvále bozi postaveno gest".

Zděná omítnutá hranolová boží muka jsou drobnou lidovou stavbou asi z poloviny 18. století stojící na valeně podklenutém soklu. Prvně doložena na I. vojenském mapování-josefském.

Boží muka v barokním stylu, rok pořízení neznámý. V místě je údajně hrob vojáků armády ruského cara Alexandra I. z roku 1805. Železný kříž vyroben starostou Fr. Dostálem. Muka jsou církevním majetkem.

Boží muka postavena v roce 1680 na památku přestálého moru v Jablonném. Sloup stojí na třídílném podstavci s klasicky profilovanými členícími prvky. Ve výklencích hlavice obrazy na plechu sv. Zdislavy, sv. Vavřince Mučedníka, sv. Petra Mučedníka a sv. Dominika. Oprava božích muk proběhla roku 2008.

Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která nahradila cestu zvanou "Mrtvá cesta". Tou chodily pohřební průvody ze Sokolnic na hřbitov v Telnicích. Boží muka byla nedávno poškozena při dopravní nehodě, péčí občanů byla opravena.

Pozdně gotická kamenná pilířová muka datovaná analogicky ke způsobu provedení do přelomu 15. a 16. století. Jižně od vsi, při lesní cestě vedoucí zhruba podél hranic. Ojediněle dochovaný příklad kamenných pozdně gotických pilířových božích muk se skládanou kaplicí.

Žulová boží muka z roku 1778. Na hranolovém podstavci je vytesán rok vytvoření, na podstavci je nezdobený sloup na čtvercovém půdorysu. Prostá kaplička má na vrcholu masivní kamenný kříž. Na něm je druhotně připevněné kovové tělo Krista.

Vysoký pískovcový kříž s výklenkem, ve kterém je sousoší Piety. Neobvyklá boží muka s velkou nikou. Výklenek, připomíná kapličky křížové cesty. V němž socha Piety, sedící Panna Marie s mrtvým Kristem v náručí. Ve výklenku nad hlavou Panny Marie dva okřídlení andílci. Na vrchu malý kamenný kříž.

Pozdně barokní žulová boží muka z roku 1780. Sokl mají hranolový, zdobený rytými rámy a datem vzniku. Dřík mají válcový, ukončený čtvercovou hlavicí. Na hlavici je čtyřboká lucerna s mělkými prázdnými nikami. Sstříška je zakončena kamennou koulí a tepaným křížkem. Památkově chráněná od roku 1958.

Žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Boží muka jsou památkově chráněna.

Torzo barokních kamenných božích muk, které dal zhotovit Řehoř Ridler r. 1679. Původně byla vysoká 4,3 metrů, na dochovaném soklu byl sloup s kaplicí završenou kamenným křížkem jetelového tvaru. V nikách kapličky byly následující obrázky: ukřižování, orant, Kristus u sloupu a sv. Veronika s rouškou.

Pískovcová boží muka z roku 1589. Stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova. Autor je neznámý, společně je nechali postavit kněz Václav Vinař a primas Václav Kunatka.

Nedatovaná kamenná boží muka, dle tvarosloví snad pozdně gotická či renesanční. Mají nízký osmiboký dřík, který je zakončen čtyřbokou kaplicí. Ta má v přední části hrotitě zaklenutou (dnes zasklenou) niku a po bocích nečitelné nápisy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Barokní boží muka zřejmě z 18. století byla v r. 2011 rozebrána a posunuta o 2 m od krajnice vozovky na pozemek obce Ústín. Dne 2.6.2011 stavbu posvětil těšetický farář Jan Kulíšek.

Rustikální zděná barokní boží muka kasulového typu byla postavena někdy na přelomu 18. a 19 století. Stejný typ božích muk se dochoval také v katastru nedaleké obce Kobylá nad Vidnavkou a Tomíkovice. Stavba je kulturní památkou.