Výsledky hledání míst

Jednoduchá nízká kamenná pilířková boží muka z 40. let 19. století. Stojí na nízkém podstavci, hranolový dřík má v přední části vyrytou nezřetelnou dataci (snad 1845). Kaplice je hranolová, zakončená obloukem. V její přední části je mělká obdélná nika s novodobým obrazem. Nejsou památkově chráněná.

Žulová sloupková boží muka barokního typu vznikla dle rytého letopočtu na kaplici roku 1817. Na dříku vyrůstajícím z krychlové základny s diamantováním je římsa a na ní čtyřboká kaplice završená jehlancem s kamennou koulí a dvojitým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná stélová boží muka nedaleko kaple ve svahu u cesty do osady. Datována na spodní části podstavce v průčelí do roku 1886. Stojí na vyšším hranolovém podstavci a jsou ve tvaru obdélníku s hlubším, kónicky zakončeným výklenkem, nyní prázdným. Vrchol je zakončen kuželkou se seříznutou špicí.

Boží muka u Krakovce jsou drobnou sakrální lidovou stavbou snad z poloviny 19. století s dožívající trojbokou barokní dispozicí. Stavba je kulturní památkou ČR.

Zděná sloupová boží muka s válcovým dříkem na velmi nízkém kruhovém soklu, se zúženou kaplicí se třemi nikami a patriarchálním křížem pocházejí pravděpodobně z 18. století. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Kamenná barokní boží muka z roku 1709. Vysoký čtyřboký podstavec s psaníčkovou bosáží pokračuje sloupem s entazí a čtyřbokou kapličkou. Ta je zdobena mělkými nikami s novodobými biblickými obrázky, koulí a kovovým křížem. Na zadní straně kapličky je čtyřřádkový nečitelný nápis s letopočtem 1709.

Bílá barokní zděná hranolovitá boží muka, netradičně lemovaná těžkým železným řetězem na konci městečka Nedvědice s výhledem na hrad Pernštejn.

Zděná sloupková trojboká boží muka jsou dokladem zbožnosti místního obyvatelstva v 19. století. V půlkruhově zaklenuté nice s ocelovou mříží je umístěna socha sv. Floriána.

Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.

Zděná omítaná hranolová boží muka na kamenném podstavci. Ve středu dříku vyhloubena nika se soškou sv. Jana Nepomuckého. Vrcholí čtvercovou mírně rozšířenou kaplicí s obdélnými nikami na všech stranách. V nikách malby světců: sv. Václava, sv. Silvestra, sv. Anny a sv. Anny s Pannou Marií a Ježíškem.

Barokní boží muka na předměstí, umístěná v trianglu na rozcestí. Datovaná do roku 1730. Odstupněný pilíř čtvercového půdorysu nese kaplicový nástavec s výklenky (nikami) v obou etážích. Krytá stanovou taškovou střechou. Památkově chráněná.

Pilířová boží muka z mušlového vápence ze druhé třetiny 17. století. Na podstavě stojí štíhlý čtyřboký pilíř, ukončený slepou kaplicí s kónicky se zužující stříškou, přecházející v masivní kříž. Ve středu kříže je reliéf trnové koruny a srdce se třemi hřeby. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová boží muka neznámého staří a netypické podoby. V dolní třetině mají nezvyklé rozšíření s reliéfem kruhu a latinského kříže. Lucerna s mělkými nikami na vrcholu nahradila původní, ukradenou roku 2005. O obnovu památky se zasloužilo sdružení Zelené srdce. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Torzo kamenných barokních pilířových božích muk z roku 1740. Hranolový čtyřboký dřík stojí na čtyřbokém soklu s rytými rámy. Boží muka jsou neúplná. Místo odstraněné kaplice je dnes na profilované čtvercové hlavicí pouze fragment vrcholového kříže. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Boží muka byla postavena koncem 18. století. Ve výklencích v horní části bývaly obrázky svatých. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.