Výsledky hledání míst

Žulová barokní boží muka z 17. či 18. století. Mají netypické zpracování – sokl je hranolový a oproti kaplici je výrazně velký, dřík je oktogonální, krychlová kaplice je oproti jiným částem netypicky malá, je bez výklenku, zdobená pouze rytými rámy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.

U hlavní silnice, na jižním okraji obce Uhřičice, ve směru na Kojetín, stojí barokní zděná boží muka z r. 1798. Ve spodní části stavby jsou v nikách vyobrazení sv. Floriána, Ježíšova křtu a ukřižování.

Barokní památkově chráněná žulová boží muka z období mezi pol. 17. a první pol. 18. století. Mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Na podstavci s čtvercovým průřezem je čtyřboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena stříškou. Na vrcholu býval pravděpodobně kamenný či kovový kříž.

Zděná omítnutá hranolová boží muka jsou drobnou lidovou stavbou asi z poloviny 18. století stojící na valeně podklenutém soklu. Prvně doložena na I. vojenském mapování-josefském.

Zděná pilířková boží muka, na rozcestí, na mírně vyvýšeném místě. Silně šikmý podstavec nese štíhlý hranolový dřík, nad římsou je kaplička se čtyřmi zasklenými segmentovými nikami (v nich drobné novodobé sošky). Vrcholí dvouramenným jetelovým křížkem. Z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Hodnotná kamenná boží muka byla vystavěna roku 1631. Tuto skutečnost potvrzuje datace na sloupu. Lucerna na vrcholu sloupu je ozdobena novodobými obrázky Madony.

Masivní zděná boží muka se čtvercovým půdorysem stojí při silnici č. 602 z Velkého Meziříčí na Měřín. V nikách lucerny jsou umístněny novodobé náboženské obrázky. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Při opravě ve 20. století v nich byly objeveny historické dokumenty.

Zděná čtyřboká barokní boží muka z 18. století jsou prvně doložena v I. vojenském mapování – josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783. Od r. 1958 jsou spolu se smírčím křížem chráněna jako kulturní památka ČR.

Kamenná sloupková boží muka s toskánským sloupkem a hranolovou kaplicí vytvořená roku 1827. Podstavec je oproti sloupku malý, je datovaný. Kaplice má mělkou čtvercovou niku, ve které je novodobý obrázek Panny Marie. Kovaný křížek na vrcholu kaplice je rovněž nový. Památkově chráněná od r. 1958.

Zděná boží muka snad z konce 18. století jsou prvně prokazatelně doložena na indikační skice a císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1834.

Žulová boží muka z roku 1778. Na hranolovém podstavci je vytesán rok vytvoření, na podstavci je nezdobený sloup na čtvercovém půdorysu. Prostá kaplička má na vrcholu masivní kamenný kříž. Na něm je druhotně připevněné kovové tělo Krista.

Nezvykle masivní trojboká zděná boží muka stojí při silnici č. 602 z Velké Bíteše do Velkého Meziříčí, dnes již poněkud pod úrovní silnice. Mají tři štíhlé niky, v současnosti prázdné. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.

Boží muka pochází z 2. pol. 19. stol. Po jejich zničení nově postaveny r. 1897. Tvar hranolového pilíře děleného římsami do tří etáží. V etážích mělké výklenky, v nich osazeny obrazy svatých malovaných na plechu. Památkově chráněno od r. 1958.

Pozdně barokní žulová boží muka z roku 1780. Sokl mají hranolový, zdobený rytými rámy a datem vzniku. Dřík mají válcový, ukončený čtvercovou hlavicí. Na hlavici je čtyřboká lucerna s mělkými prázdnými nikami. Sstříška je zakončena kamennou koulí a tepaným křížkem. Památkově chráněná od roku 1958.