Výsledky hledání míst

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Kamenná kašna, snad z konce 17. století. Socha sokolníka – podle pověsti zakladatele města – je z roku 1674, nádrž je typově podobná zámecké kašně z let 1672–1673. Na náměstí byla umístěna až v roce 1717. Kašna připomíná chmelařskou tradici Sokolovska – sloup je zdoben chmelovými výhonky.

Pískovcová zděná šestiboká nádrž vybudována r. 1609 byla roku 1763 doplněna sochou sv. Floriána na hranolovitém sloupu. V r. 2004 byla nahrazena replikou, kterou vytvořil restaurátor Dimitrij Neuwirth. Historický originál byl uložen v lapidáriu.

Barokní kašna z roku 1728 od sochaře J. I. Popela a kameníka I. Reichmana z Oseka, rekonstrukce v polovině 20. století.

Kašna se čtverhranným kamenným bazénem, v jehož středu stojí sloup se sochou svatého Floriána v typickém vyobrazení v ploše bílinského náměstí. Postavil 1682 G. P. Toscano, upravena počátkem 19. stol.

Barokní socha světce z první třetiny 18. stol. Uprostřed bazénu je umístěn čtverhranný podstavec. Na něm socha sv. Floriána v nadživotní velikosti. Světec stojí na nízkém plintu. V levé ruce drží praporec a pravou žehná. Kašna se sochou zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Kamenná kašna z roku 1863 s litinovou sochou sv. Floriána z roku 1894 uprostřed frýdeckého Zámeckého náměstí. Po opravě v 90. letech 20. století opět funkční.

Barokní socha sv. Floriána z první třetiny 18. století. Roku 1799 postavena jako kašna. V roce 1897 ustoupila modernější a okázalejší kašně, přemístěna pod Křížový vrch. Později opět přemístěna z důvodu výstavby obchvatu města. V r. 2002 se vrátila na náměstí na nově vytvořenou pískovcovou kašnu.

Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého postavena v r. 1706 na hlavním kladenském náměstí. Později přenesena na roh Poděbradovy ulice a ulice T. G. Masaryka. V roce 1919 socha stržena. Torzo leželo na zahradě děkanství. Podle originálu vytvořena kopie a ta opětovně umístěna na původní místo.

Barokní kašna z roku 1859 se sochou sv. Jana Nepomuckého v jihozápadní části centrálního náměstí T. G. Masaryka.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.

Kamenná kašna z konce 18. stol. byla postavena na místě původní pozdně gotické kašny. Nová kašna se sochou mořského boha Tritona je pravděpodobně dílem jihlavského sochaře Jana Václava Prchala. Kašnu musel údajně dát postavit místní pekař Koudela za trest pro šizení kvality pekařských výrobků.

Kašnu, která stávala původně v Brně na Nové ulici, koupily Rosice r. 1868. Centrální litinovou sochu Živěny (bohyně úrody Ceres) daroval městu Jindřich Rahn z Vídně, majitele dolů na železnou rudu. Voda v kašně začala proudit koncem léta 1869.