Výsledky hledání míst

Přírodní rezervace a hora Klíč je jednou z dominant Lužických hor. Holý vrchol umožňuje nádherný výhled do okolí.

Sídliště u Kličína bylo osídleno nositeli únětické a knovízské kultury, také v době římské a v raném středověku. Je možné, že bylo lehce opevněno ale dosud zde neproběhl řádný archeologické průzkum, pouze povrchové sběry.

Rodový hrad pánů z Klinštejna, jedné z větví Ronovců, existoval od poč. 14. stol. až do jeho poslední třetiny. Snad zanikl za válek husitských, možná však byl opuštěn již dříve, neboť po r. 1375 se o něm prameny již nezmiňují.

Poslední zbylý objekt někdejšího panského (později městského) dvora s tvrzí v kdysi samostatné obci na kopci severozápadně nad centrem Ústí nad Labem.

Klobůčky, zaniklá středověká ves, původně mezi obcemi Domamyslice a Seloutky.

Klokočovská lípa, či také Tisíciletá, Karlova, Královská nebo dokonce Císařská lípa je jedním z nejstarších žijících památných stromů v Čechách. Jako jedna z mála našich památných lip by mohla přesahovat stáří 1000 let. Stojí na návsi obce Klokočov na Havlíčskobrodsku.

Místo nad údolím Lužnice pokládané za možné místo tvrze pánů z Klokot. Tvrz vznikla počátkem 13. století, zanikla za husitských válek. Stojí zde kamenný kříž, místu se říká Kalvárie.

Rozhledna (28,8 m, 402 m n. m.). Na jejím místě byla postavena dřevěná rozhledna již r. 1934 Klubem českých turistů. Po 2. světové válce byla ve špatném stavu a v l. 1951–1952 byla rozebrána. R. 2003 byla občanským sdružením „Rozhled na Tišnov“ postavena na původní podezdívce rozhledna nová.

Valy na poloostrově Klůček u Máchova jezera jsou často považovány za pozůstatky opevnění bývalé tvrze. Na to jsou však poměrně mladé, pocházejí z konce 18. stol. - poč. 19. stol., a podle historiků F. Gabriela a J. Panáčka jde patrně o stopy dobývání železné rudy či pozůstatky vinohradu.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Existence obce je potvrzena od počátku 14. stol., první zmínka o tvrzi je z r. 1361, kdy je sídlem Ješka Tupce. Později zde sídlí Ctibor z Kněžmosta, zmiňovaný v letech 1373 a 1380. Později tento rod, který se dál píše z Valečova a Kněžmosta, své sídlo opouští. Záhy bylo zničeno nepřítelem.

Středověké a novověké vladycké sídlo. V písemných pramenech poprvé připomínané ve 2. polovině 14. století. Zaniklé beze stop.

Náhradní správní centrum po třicetileté válce v Prostějově, za zdejší zámek – tzv. Knížecí dům.

Knížecí hrobka Fürstenbergů v Nižboru je podzemní stavba z r. 1787 založená po zákazu Josefa II. pohřbívat v kostelích. Fürstenbergům patřil Nižbor od 1. pol. 18. stol. do r. 1929, kdy ho prodali státu. Hrobka byla celkově rekonstruována r. 2014.

Zříceniny hradu z konce 13. st., který sloužil jako ochrana zlatých dolů a vstupu na území vratislavského biskupství. Měl obranný příkop široký 15–30 m. Dnes zbylo 9 m vysoké torzo okrouhlé věže. Hrad byl zničen v pol 15. st.