Výsledky hledání míst

Vzniklo sloučením několika domů zakoupených J. Rotlevem, které získala UK v roce 1383. Kolem r. 1600 upraven, vrcholně barokní vzhled z l. 1715–18 podle projektu F. M. Kaňky. Novodobě upraveno v l. 1947–1958 J. Fragnerem.

Výrazný terénní reliéf menšího hrádku na ostrohu nad soutokem Olše a Lidéřovského potoka. Chybějící archeologický materiál prozatím nedovoluje datování existence hrádku.

První zmínka o Kasalicích je z r. 1372, kdy část vsi patří k hradu Blatníku, který drží Bernard z Cimburka. V r. 1377 prodává Albrecht z Cimburka Kasalice opatovickému klášteru. Druhou část vlastnil Bořek z Miletínka, který připojuje ves ke Kunětické Hoře. O vlastní tvrzi není historických zpráv.

Terénní zbytky hrádku a zaniklá ves Jaroslavice. Hrádek se zmiňuje jen jednou, a to roku 1522 jako pustý hrad Kasařov.

Litinová kašna z roku 1900 postavená na místě, kde původně stála kamenná vodní nádrž z roku 1793.

Novorenesanční kašna s pískovcovou nádrží a litinovou fontánou s alegorickou postavou Hygie z přelomu 19. a 20. stol.

Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.

Kašna z poč. 19. stol. Příklad klasicistního umění. Materiál kámen. Šestiboký půdorys s mírně vydutými boky. Umístěna na čtyřstupňovém schodišti. Členěna římsou, zakončena zaoblenou obrubou. Uprostřed hranolový sokl a na podnoži dekorativní váza, z níž vytéká voda. Památkově chráněno od r. 1964.

Pískovcová kašna z druhé poloviny 19. století (snad z roku 1870). Má tvar šestiúhelníku se spodní okosenou a horní profilovanou hranou. Uprostřed je polygonální pilíř ukončený mělkou mísou. Od šedesátých let 20. století sloužila jako květinová mísa. Roku 1992 byla restaurována a obnovena jako kašna.

Památkově chráněná kamenná barokní kašna z roku 1726. Na žulovém dříku uprostřed čtvercové nádrže je nápis „1846 1726 OBNOWENA GE ZA CASV PA MATEGE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO A STARSSICH OBCE TOMASSE MASSKA ANTONINA PROCHASKI“. Kašna je chráněná od roku 1958.

Kašna uprostřed náměstí byla vytvořena v roce 1780 jako zábradlí kolem barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1740. Socha byla přesunuta na počátku 20. století ke kostelu, zábradlí zůstalo na místě a bylo upraveno na kašnu. Renovováno bylo v 70. letech 20. století a novému účelu slouží dodnes.

Kamenná pozdně empírová kašna se středovým pylonem z poloviny 19. století. Nádrž má čtvercový půdorys s mírně okosenými rohy. Uprostřed je pylon ukončený vrcholovou vázou, dnes částečně nahrazenou betonovou replikou. Kašna je památkově chráněná od roku 1958.

Žulová nádrž čtvercového půdorysu zdobená po obvodu mělkými zrcadly a ve středu opatřená kanelovaným sloupkem s kruhovou mísou. V severovýchodním koutu náměstí v prostoru pod čp. 9. Z poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Kamenná kašna na obdélném půdorysu s pramenem vody stojí nedaleko Zvonu setkávání a sochy sv. Jana Nepomuckého u malého parkoviště v Hojné Vodě. Jedna ze dvou zdejších kašen. Období jejího vzniku nezjištěno (dle cs.wikipedie.org. několik set let stará?).

Empirová kašna v horní části náměstí byla vybudována roku 1837. Zdobena je městským znakem a sochou Immaculaty. Uprostřed stojí chrlič v podobě vázy. Kolem rostou staré lípy, vysazené roku 1879.