Výsledky hledání míst

Terénní zbytky hrádku a zaniklá ves Jaroslavice. Hrádek se zmiňuje jen jednou, a to roku 1522 jako pustý hrad Kasařov.

Pískovcová kašna byla vytvořena v roce 1841 a upravena v roce 1896. Na počátku 21. století byla rekonstruována. Uprostřed čtvercové kamenné nádrže stojí jednoduchý sloup, zdobený chrliči v podobě ryb.

Empírová kašna z dílny kameníka Filipa Klemta ze Suchého Dolu stojí na místě pivovaru zbořeného r. 1818. Uprostřed pískovcové nádrže čtyřhranný sloup, na jehož vrcholu je váza s květinovými girlandami. Napájena je vodou z nedalekého pramene Julinka.

Barokní žulová kašna, vybudovaná před polovinou 18. století. Na severovýchodním nároží nádrže je vytesáno datum 1759, což je pravděpodobně datum opravy. Původnímu účelu sloužila do vybudování vodovodu r. 1915, dnes dominanta náměstí.

Kašna na netolickém náměstí pochází z roku 1677. Zhotovil ji kameník Jiří Plánský z Českého Krumlova. Z kamenné nádrže vyčnívá střední sloup, opatřený ornamentální výzdobou. Spolu se sousedním sousoším sv. Jana Nepomuckého akcentují střed náměstí.

Památkově chráněná kamenná klasicistní kašna z roku 1827. Jako zdroj vody sloužila do otevření městského vodovodu v roce 1924. V srpnu 1951 byla přemístěna na Urbanovo náměstí do parčíku před děkanstvím. V roce 1997 byla rozebrána, restaurována a v září 1997 se vrátila na své původní místo.

Klasicistní kašna s osmibokým kamenným ohrazením a středovým sloupkem z roku 1863. Původně zde bývala kašna dřevěná, která stávala poněkud západněji. Roku 1863 byla kameníkem T. Nechutným přestavěna a roku 1864 byla přenesena na současné místo. V roce 2007 byla opravena.

Kašna stojí v centrální poloze žlutického náměstí na místě, kde původně byla dřevěná nádrž z první poloviny 19. století. Stávající kašna byla postavena v letech 1862-1863. V roce 1994 byla kašna na Velkém náměstí zapsána na státní seznam kulturních památek. V roce 1996 byla celkově restaurována.

Kašna uprostřed náměstí byla vytvořena v roce 1780 jako zábradlí kolem barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1740. Socha byla přesunuta na počátku 20. století ke kostelu, zábradlí zůstalo na místě a bylo upraveno na kašnu. Renovováno bylo v 70. letech 20. století a novému účelu slouží dodnes.

Kamenná pozdně empírová kašna se středovým pylonem z poloviny 19. století. Nádrž má čtvercový půdorys s mírně okosenými rohy. Uprostřed je pylon ukončený vrcholovou vázou, dnes částečně nahrazenou betonovou replikou. Kašna je památkově chráněná od roku 1958.

Žulová nádrž čtvercového půdorysu zdobená po obvodu mělkými zrcadly a ve středu opatřená kanelovaným sloupkem s kruhovou mísou. V severovýchodním koutu náměstí v prostoru pod čp. 9. Z poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Kamenná kašna na obdélném půdorysu s pramenem vody stojí nedaleko Zvonu setkávání a sochy sv. Jana Nepomuckého u malého parkoviště v Hojné Vodě. Jedna ze dvou zdejších kašen. Období jejího vzniku nezjištěno (dle cs.wikipedie.org. několik set let stará?).

Klasicistní kašna z roku 1847 v severní polovině náměstí Míru, jedna z jeho dominant. Bazének na půdorysu čtverce, obložený pískovcovými kvádry, spojenými železnými kramlemi. Uprostřed je umístěn kvádr s pásovou rustikou; na každé jeho straně je chrlič v podobě lví hlavy. Na vrcholu kruhová mísa.

Čtvercová kašna z r, 1871 na východním okraji náměstí je nejstarší ze souboru tří benešovských žulových kašen. Má čtvercový půdorys, velikostí je prostřední z benešovských kašen. Kašny byly napájeny jednotným spádovým vodním systémem, který zanikl a nebyl obnoven. Památkově chráněná je od roku 2001.

Nejmenší ze souboru tří kamenných žulových kašen v centru Benešova. Kašna je datována do roku 1889. Není zdobena žádnými ozdobnými prvky, středový dřík se nedochoval. Všechny kašny byly napájeny jednotným spádovým vodním systémem, který zanikl a nebyl obnoven. Památkově chráněná je od roku 2001.