Výsledky hledání míst

Barokní kaple z r. 1732 stála při pohřební cestě od farního kostela sv. Petra a Pavla na hřbitov v předměstí Hladov. Zřídit ji nechal Peter Ignaz Riedl ze špitálu sv. Alžběty. Do r. 1945 se o ni starala rodina Dollak, po odsunu německého obyvatelstva chátrala. Rekonstruována v letech 2005 a 2012.

Kaple sv. Kříže též zvaná Pustyňa pochází snad z roku 1733. V roce 1964 byla zapsána na ústřední seznam kulturních památek.

Raně barokní výklenková kaple sv. Kříže byla postavena ve 2. polovině 18. století. Stojí na místě, kde ve středověku stával kostel sv. Jana Křtitele, obklopený hřbitovem. Kaple se zkosenými nárožími je krytá sedlovou střechou. V interiéru býval hodnotný barokní krucifix, dnes je kaple prázdná.

Kaplička na horském hřebenu nad obcemi Kryštofovo Údolí a Křižany, zasvěcena sv. Kryštofu, postavena a vysvěcena r. 1763. Stojí na rozcestí turisticky značených lesních cest.

Románská rotunda snad z I. poloviny 12. století, upravovaná ve III. čtvrtině 14. století, kdy její původní patrocinium přešlo na nový sousední kostel. V polovině 17. století rozšířena o loď. Zrušena 1784, poté skladiště, několikrát ohrožena demolicí. Loď zbořena 1845, restaurace 1929-41.

Pseudorománská výklenková kaplička na Vyšehradě z r. 1880, postavená podle projektu architekta Antonína Bauma. V kapličce stojí barokní pískovcová socha sv. Ludmily, zhotovená pro staroměstského radního Marka Joanelliho kolem r. 1715 v dílně rodiny Brokoffů, snad Michalem Janem Josefem Brokoffem.

Drobná kaple Máří Magdaleny na úpatí vrchu Skalka, na pomezí Kozlovic a Kunčic pod Ondřejníkem. Stojí při tzv. Valašském chodníku, který spojoval valašské pastevce v zadních horách s vrchností na hradě Hukvaldy.

Hřbitovní barokní kaple, postavená v letech 1616–1618 rodinou Mensdorffovou. Prý byla zbudována 28 farníky, jako dík přežití morové epidemie v r. 1616. V letech 1997–1998 důkladně opravována. Stavba je na seznamu kulturních památek jako součást areálu kostela.

Zřícenina poutní barokní kaple sv. Maří Magdaleny s neobvyklým půdorysem osmiúhelníku vepsaného do elipsy, vystavěné r. 1753. Následkem josefínských reforem byla kaple zrušena a začala chátrat. Nyní lze spatřit pouze obvodové zdi.

Ves Lejčkov, část obce Dolní Hořice, okres Tábor. První zmínka o vsi z roku 1540. Kaplička zasvěcená sv. Magdaléně pochází z roku 1820. Do r. 1990 chátrala. V devadesátých letech opravena. Pozemek i s kaplí v soukromém vlastnictví.

Barokní zděná zvonice na návsi pochází z 1. pol. 19. stol. Pod ní se nachází studánka s údajně uzdravovacími schopnostmi.

Kaple sv. Martina byla postavena r. 1796 (zvon je z roku 1830). V interiéru je oltářní obraz sv. Martina na bílém koni, dělícího se o svůj plášť s žebrákem. Zajímavostí je vyobrazení kapličky na obraze Josefa Mánesa Dětské procesí – malíř býval častým hostem na sousedním zámku v Čechách pod Kosířem.

Kaple sv. Marty ve slohu lidového baroka. Dle podobných staveb v blízkém okolí se usuzuje, že byla postavena někdy v 1. polovině 18. století. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu, v průčelí se vstupem a nad ním se štítem ve tvaru vlnovky s výřezy. Vedle stojí sloupová zvonička mladšího data.

Vrcholně barokní kaple, která stávala v prostoru dnešní rampy Černínského paláce na Loretánském náměstí. Dílo F. M. Kaňky za spoluúčasti J. B. Kohla, V. V. Reinera a M. B. Brauna. Postavena v letech 1726–1732 a zbořena roku 1791.

Zřícenina starší kaple sv. Archanděla Michaela na návrší v obci Slezská Harta. Stavebně upravena ve 2. pol. 19. století. Dodnes se zachovalo jen obvodové zdivo lodi a průčelní vstupní věže.