Výsledky hledání míst

Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která spojuje Nalžovice s obcí Kňovice. Mají čtvercový půdorys, v mělkých nikách chybí obrázky, které zde původně bývaly. Zakončena jsou kovaným jednoramenným křížem, zdobeným symboly srdce.

Barokní žulová boží muka z roku 1774 s třemi podmalbami na skle v nikách kapličky. Malby představují Vítězného Krista, Pannu Marii s Dítětem a sv. Václava. Boží muka jsou udržovaná a památkově chráněná.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Barokní boží muka z první poloviny 17. století. Válcová boží muka, bíle nalíčená s čtyřbokou lucernou byla v roce 1996 přesunuta o 9 metrů strakonickým inženýrem Pavlem Pavlem.

Zděná omítaná hranolová boží muka na kamenném podstavci. Ve středu dříku vyhloubena nika se soškou sv. Jana Nepomuckého. Vrcholí čtvercovou mírně rozšířenou kaplicí s obdélnými nikami na všech stranách. V nikách malby světců: sv. Václava, sv. Silvestra, sv. Anny a sv. Anny s Pannou Marií a Ježíškem.

Neobvyklá, atypicky řešená masivní boží muka na severním okraji vesnice pochází zřejmě z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Archaická kamenná sloupková boží muka byla postavena v roce 1630 na paměť morové nákazy. Mimořádná ukázka božích muk s přežívajícím pozdně gotickým tvaroslovím. Umístěním v otevřené návsi plní urbanistickou funkci pro náves i intravilán celé obce. Památkově chráněná.

Boží muka z 18. stol. stojí v poli jižně od vsi. Na soklu čtvercového půdorysu stojí toskánský sloup, Stavebním materiálem jsou cihly. Taková boží muka nejsou v regionu běžným typem. Tvoří malebný krajinotvorný prvek. Boží muka zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek r. 1965.

Zděná boží muka pilířového typu z roku 1866, postavená na paměť srážky pruského a rakouského vojska 11. července roku 1866 v Tišnově. Boží muka jsou udržovaná, kromě moderní plastiky tváře Ježíše Krista v jedné z nik jsou bez výzdoby.

Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.

Dvojice kamenných božích muk, přenesených ke kostelu z míst, kde jim hrozilo zničení při plánovaných stavbách. Boží muka z druhé poloviny 18. století (dle datace na podstavci z roku 1770) byla přestěhována v roce 1980 a druhá, z první poloviny 18. století, v roce 1981. Oboje jsou památkově chráněná.

Částečně poškozená žulová barokní Boží muka z roku 1740. Dolní část tvoří podstavec s vytesanými nápisy, na něm stojí čtverhranný sloup s jednoduchou hlavicí. Zakončení (pravděpodobně koule s křížkem) chybí, zachoval se jen kovový trn, na kterém bylo upevněno. Boží muka jsou chráněnou památkou.

Kamenná sloupková boží muka u silnice mezi Rychnovem u Nových Hradů a Mezilužím. Typ užívaný v 16. století. Dřík patrně pozdně gotický, kaplice novější. Památkově chráněná.

Památkově chráněná barokní boží muka z místního červeného pískovce byla vytvořena v první polovině 18. století.

Historicky velmi cenná pozdně gotická boží muka z počátku 16. století patří do souboru drobných sakrálních staveb v okolí Netolic (Babice, Mahouš, Podeřiště). Jsou dávána do souvislosti s morovou epidemií z roku 1521, byla vztyčena jako prosba za odvrácení nemoci či jako poděkování za záchranu.