Výsledky hledání míst

Výrazný terénní reliéf strážního hrádku na hterénní hraně nad řekou Olší. Dochován mohutný okružní příkop. Archeologicky datovaný materiál spadá do přelomu 14. a 15. století.

Terénní relikty středověkého sídla, využívající asi staršího opevnění staršího hradiště, o němž neexistují žádné hist. zprávy. Dochován dvojitý val hradiště s mezilehlým příkopem a na konci ostrožny vyvýšenina po tvrzi s pozůstatky terénních úprav.

V lesíku u České Břízy se dochoval příkop po zaniklém dřevěném hradu. Písemnými prameny není hrádek přímo doložen. Jednalo se o malý šlechtický, dřevěný hrádek. Archeologické nálezy datují život na hradě do 2.poloviny 13.století.

Zaniklý hrad na jehož umístění poukazují terénní náznaky. Podle arch. nálezů bylo opevněné sídlo zvané Liščí díry osídleno ve 12. stol., šlo o pohraniční opevnění českého státu nebo rané sídlo české či bavorské šlechty.

Terénní relikty tvrze, založené asi majitelem poloviny Husince Pavlem z Vimperka po r. 1356 a zaniklé někdy v průběhu 15. st. Dochována část mohutného valu předhradí a náznak základů obytné věže; snad odtud pochází i portál v č.p. 11 ve Dvorech.

Zaniklý hrad poprvé zmíněný v r. 1280. Zanikl pravděpodobně koncem 13. stol.

Stopy hrádku na ostrohu Tiché Orlice a jejího levobřežního bezejmenného přítoku. Dle archeologických nálezů datovaného do třetí třetiny 13. sto. a počátku 14. stol. Nejpravděpodobnější variantou je, že jde o strážní stanoviště nad přechodem přes řeku. Byl předchůdcem a chvíli současníkem Lanšperku.

Po bezejmenném opevnění zbyl příkop a val, náznak dvou menších budov. Jádro mělo přibližně tvar písmene L. Kruhový pahorek skrývá snad zbytky centrální stavby. Hrad zřejmě plnil funkci vojenského či strážního bodu.

Terénní dispozice neznámého hrádku nad údolím Chrudimky nedaleko samoty "V limbu". Dle povrchového sběru možno lokalitu datovat do 14. století. Ve 20. století byla lokalita z části poškozena stavbou malé chaty. Chata byla bez stavebního povolení přestavěna a poté zbourána.

Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.

Hrad pochází asi z přelomu 13. a 14. století. Vznikl jako opěrný bod Řádu německých rytířů. Jeho zánik způsobil mohutný požár. Dochovány příkopy a malé zbytky zdiva obvodové hradby.

Zaniklý hrad, lokalita osídlena pravd. již v obd. eneolitu, opevněna v obd. bronzu lidmi lužických popelnicových polí. Nálezy keramiky z obd. ran. středověku. Majitelem mohl být Jindřich z Přílep, jenž r. 1272 vlastnil blízké Žopy. Dále prameny mlčí.

Zaniklý hrad, pochází pravd. z obd. středověku, ale může spadat i do obd. pravěku – halštat (v okolí je výskyt opevněných staveb z tohoto obd. poměrně častý). Zanikl pravděpodobně požárem.

Pravěké opevnění, zatím nepotvrzeně ve středověku využito jako základna bojového oddílu. Leží na plochém a širokém výběžku, nad údolím Vítovického potoka, asi 1 km severně od obce.

Z tvrze, o které chybí písemné zprávy, se zachovalo okrouhlé tvrziště v lesíku na ostrohu nad potokem Dubovec asi 1 km severozápadně od vsi Vřesník. Podle A. Sedláčka zde stávala ves Bělušice s tvrzí, k roku 1497 připomínaná jako pustá.