
Vesnice Dan s archeologickými vykopávkami leží v nejsevernějším výběžku Izraele. Najdeme ji 215 km severně od Jeruzaléma, 110 km jihozápadně od přístavního města Haify anebo 130 km jihozápadně od syrského Damašku. Vlastní místo archeologických nálezů najdeme severně od vlastní vesnice.
V důsledku lidské činnosti se ve městě hromadil odpad, navíc tato sídliště čas od času podlehla vojenskému tažení a budovy byly srovnány se zemí. Na ruinách pak bývalo vystavěno město nové, čímž se sídliště postupem času zvedalo a vznikl typický kopec. Jiné teorie předpokládají úmyslné zasypání vysloužilých staveb, bez jejich destrukce, s cílem zvýšení lokality vzhledem k okolnímu terénu. Cílem této činnosti byla ochrana proti povodním a lepší výhled do krajiny. Jedná se velmi často o multifunkční lokality, některé z nich jsou kontinuálně osídleny až do dnešních dob, např. Tel Aviv. V archeologickém prostoru se nacházejí zbytky několika bran. Abrahamská brána neboli Kanaánská, je starobylá brána z období Kanánců. Brána byla vyrobena z bahenních cihel a dosahovala výšky 7 m. Vedle brány je dlážděná plošina, připomínající biblické popisy. Další brána je Izraelská brána..
Díky tomu je okolí města bohaté na bujnou vegetaci. Podle archeologických vykopávek bylo město obývané již v pozdním neolitickém období, zhruba 4500 př. n. l., avšak někdy ve 4. tisíciletí př. n. l. bylo na téměř tisíc let opuštěné. V letech 1966 až 1993 na tomto místě probíhaly archeologické vykopávky, čímž se Tel Dan stal nejdéle archeologicky zkoumaným územím v Izraeli. Během archeologického pátrání byla v červenci 1993 odhalena černá čedičová stéla, vztyčená pravděpodobně aramejským králem, obsahující připomínku vítězství nad místními starověkými národy, včetně „Izraele“ a „domu Davida.“ Její autor je neznámý. Jedná se tak o jedinou starověkou zmínku dynastie krále Davida mimo Starý zákon..