Mauzoleum v Halikarnassu v tureckém Bodrumu.
© Pavel Vítek 06/2022
Monument byl vysoký 45 metrů, měl obdélníkový půdorys, kdy dvě protilehlé strany byly delší a dvě kratší. Při pohledu na stavbu od spodu nahoru vidíme na podstavci tyčící se chrám obsloupený 36 iónskými sloupy, mezi nimiž byly umístěny kolosální sochy. Střecha stavby měla podobu egyptské pyramidy a byla složena z 24 stupňů. Střecha je zakončena plošinou, kde mělo být umístěno sousoší vozu taženého čtyřspřežím, tzv. quadriga, jehož otěže držel Mausólos se svojí ženou Artemisií. Mausoleum bylo objeveno v letech 1856–1857 expedicí vedenou archeologem Charlesem Thomasem Newtonem. Do té doby byly rekonstrukce tvořeny jen na základě fantazie spojené s popisy Plinia a jiných antických autorů. Objevené sochy a vlysy z vykopávek na místě a dále na bodrumském hradu jsou dnes většinou uloženy v Britském muzeu. Na konci 20. století proběhl revizní archeologický průzkum, který vedli dánští archeologové. Byly objeveny pozůstatky starších hrobek… číst dále
Mauzoleum v Halikarnassu nebo též Mausólova či Maussóllova hrobka byla monumentální hrobka, kterou dal vybudovat perský satrapa Mausólos se svou ženou a sestrou Artemísií v letech 353–350 př. n. l. v Halikarnassu. Podnět pro výstavbu Mausolea měla vydat Artemísia, manželka satrapy Mausóla, který byl vládcem Kárie v letech 377–353 př. n. l. Po Mausólově smrti Artemisia ve stavbě pokračovala, sama se však jejího dokončení nedožila. Umělci na stavbě pokračovali proto, že již při její realizaci tušili, že je toto dílo proslaví. Dokončená stavba byla považována za triumf estetiky a jako taková byla Antipatrem ze Sidónu zařazena do seznamu Sedmi divů světa. Jako architekti jsou uváděni Satyros a Pýtheos. O tom, kdo tvořil výzdobu, nás informuje Plinius starší. Na východní straně to byl Skopás, na severní Bryaxis, na jižní Timotheos a na západní Leochares. Zmiňuje se také o pátém umělci, Pythovi, který měl vytvořit mramorové čtyřspřeží. Ze… číst dále
|
Přihlášení |
