Turistické cíle v okolí obce Novosedlice

Umělé jezero v Mostecké pánvi vzniklo zatopením zbytkové jámy po těžbě hnědého uhlí. Vznikla vodní plocha o rozloze 55 ha hluboká až 60 m. Původně lom zatopen důlní vodou, později zprůtočněn přivedením vody z potoka Bouřlivce. Nyní na jižních březích pláže a kemp.

Kamenný barokní klenbový most byl postaven pravděpodobně na konci 18. stol. Je dlouhý 39,5 m a široký 4,3 m. Délka přemostění je 15 m. V písemných pramenech nejsou stavba mostu nebo další informace o něm zaznamenány.

Přemyslovské hradiště bylo od 10. do počátku 13. století správním střediskem tzv. bílinské provincie. Jako první z knížecích správních hradů přešlo do vlastnictví šlechtice – v r. 1237 jej získal oblíbenec Václava I. Ojíř z Frýdberka.

Původně gotický hrad. Roku 1421 dobyt husity. V 16. století hrad koupili Lobkowiczové a přestavěli jej na své letní sídlo. V letech 1675-1782 přestavěn na reprezentativní barokní zámek.

Vodoléčebné lázně nad levým břehem Bíliny (Bělé) pod horou Bořeň vznikly v 16. století. Roku 1855 založen park. Současné budovy z let 1782–1900, většinou dle projektu arch. Sablicka. Po roce 1990 úpadek, dosud nepřekonaný.

První zpráva o tvrzi Kaplířů ze Sulevic, tedy pana Buška, pochází z r. 1397. Tvrz byla obklopena vodním příkopem, hospodářským dvorem, pivovarem a sladovnou. Koncem 16. stol. ji Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámeček. V přestavěné podobě stojí dodnes.

Mohutná znělcová kupa nad řekou Bílinou, jedna z největších v Evropě (539 m n. m.), dílo sopečné činnosti a následné eroze. Od roku 1977 přírodní rezervace s chráněnou plochou 23 ha, od roku 1996 tudy vede naučná stezka.

Pravděpodobně renesanční sloup s reliéfem patrona města sv. Vavřince na náměstí u někdejší Bílinské brány v Duchcově. Na ostatních stranách vrcholové kaplice další reliéfy.

Boží muka stávala původně v Albrechticích před domem č.p. 9. Pocházejí snad z roku 1700 a před faru v Mariánských Radčicích byly přemístěny roku 1979 po zániku obce.

Empírová poštovní stanice s pohostinstvím a stájemi byla postavena roku 1817 ústeckým poštmistrem J. M. Ulbrechtem. Díky dochovanému původnímu provoznímu příslušenství patří k ojediněle dochovaným památkám komunikačního stavitelství té doby.

Funkcionalistická budova z let 1926–30 dle projektu Josefa Gočára poskytla prostory nižším stupňům českého školství v tehdy převážně německojazyčném Ústí nad Labem. I přes rekonstrukci, provedenou počátkem 90. let, se dochovala řada původních detailů, znovu instalován reliéf s malým znakem ČSR.

Budova první české střední školy na Teplicku vznikla mezi l. 1921 (projekt L. Skřivánka) a 1927 (otevření) v pozoruhodných formách tzv. národního slohu inspirovaného kubismem. Svému účelu slouží s výjimkou období německého záboru pohraničí dodnes.