Turistické cíle v okolí obce Kotel

Tvrz, po které není již žádná památka, byla poprvé zmíněna r. 1405. Od r. 1412 ji vlastnil Petr Tista a jeho potomci po celé 15. stol. V r. 1628 ji koupil Albrecht z Valdštejna, ale zaplatil ji pouze z poloviny. Tvrz stávala na pozemcích domu č. p. 1.

Klasicistní palác z let 1793–94 vystavěli liberečtí stavitelé Jan Kuntze a jeho syn Jan Karel pro rodinu Appeltů. Od r. 1837 slouží budova školství. Od r. 1953 je památkově chráněna a sídlí zde SPŠ stavební, která ji postupně zrekonstruovala.

Romantický hrad jako brána nad silnicí, postavený jako umělá zříceniny a upravena do dnešní podoby v roce 1876. Hrad byl dříve také nazýván jako Starý hrad. Datum vzniku není jasný.

Sýpka pravděpodobně vznikla v průběhu 17. stol. Zděná, omítnutá, obdélná patrová budova se sedlovou střechou krytou taškami. Štít sýpky cihlový. Sýpka je součástí Krajinné památkové zóny Lembersko. Sýpku získali v roce 2020 noví majitelé. Chtějí historickou stavbu zachránit před rozpadnutím.

Zřícenina klasicistního loveckého zámečku, vybudovaného koncem 18. stol. v oboře Bažantnice, patřící k někdejšímu svijanskému panství, které v té době vlastnili Valdštejnové. Dnes v majetku Ekologického sdružení Alternativa 3000 plánujícího obnovu\ objektu.

Bazilika byla založena pův. jako kostel s klášterem r. 1250 Havlem z Markvartic a jeho ženou Zdislavou. V husitském období byly stavby silně poničeny. V l. 1699-1729 byla postavena bazilika (arch. J. L. Hildebrandt). R. 1731 zde byly uloženy ostatky sv. Zdislavy. R. 1996 povýšena na basiliku minor.

Bílé kameny vznikly v obd. druhohor usazováním písku v křídové vrstvě na dně moře; v obd. třetihor byly vlivem tektonických posunů usazeniny vyzvednuty a vertikálně nakloněny. Kameny jsou bílé díky hojně obsaženému kaolinitu. R. 1964 byly vyhlášeny chráněným přírodním útvarem. Jsou vysoké až 20 m.

Mohutnou stavbu s prvky nizozemské renesance a secese nechal jižně od svého sídla pro svou dceru a zetě postavit českodubský textilní podnikatel Franz Schmitt. Od roku 1945 zde sídlí Podještědské muzeum.

Špatně čitelný latinský nápis snad z r. 1734. Asi rok postavení božích muk. Základna ze všech čtyř stran opatřena barokními zrcadly. Hlavice má výklenek se zbytky modré barvy. V něm nepůvodní soška Panny Marie. Materiál tesaná žula. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.

Boží muka postavena v roce 1680 na památku přestálého moru v Jablonném. Sloup stojí na třídílném podstavci s klasicky profilovanými členícími prvky. Ve výklencích hlavice obrazy na plechu sv. Zdislavy, sv. Vavřince Mučedníka, sv. Petra Mučedníka a sv. Dominika. Oprava božích muk proběhla roku 2008.

Boží muka postavena roku 1800. V kaplici za mřížkou soška Panny Marie. Boží muka hranolová, z pískovce. Na vrcholu piniová šiška s palmetovými lístky. Bohatě dekorováno reliéfním i rytým motivem. Na zadní straně na soklu datace 1800. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Boží muka pochází z r. 1780. Hranolový sokl božích muk s čelním segmentem. Půdorys trojboký. Nad kartuší plastický květinový ornament. Na nástavci vztyčena hranolová kaple. Na vrcholu kapličky bronzový křížek se sochou Krista. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.