Turistické cíle v okolí obce Světlá pod Ještědem

Tvrz, po které není již žádná památka, byla poprvé zmíněna r. 1405. Od r. 1412 ji vlastnil Petr Tista a jeho potomci po celé 15. stol. V r. 1628 ji koupil Albrecht z Valdštejna, ale zaplatil ji pouze z poloviny. Tvrz stávala na pozemcích domu č. p. 1.

Socha z roku 1870 od L. Zimmera stála do 1931 na kašně uprostřed jabloneckého Starého tržiště (Mírové náměstí). Při stavbě radnice přemístěna do dnešní Máchovy ulice, po 1945 poškozena. V 90. letech 20. stol. přemístěna do blízkosti původního stanoviště.

Klasicistní palác z let 1793–94 vystavěli liberečtí stavitelé Jan Kuntze a jeho syn Jan Karel pro rodinu Appeltů. Od r. 1837 slouží budova školství. Od r. 1953 je památkově chráněna a sídlí zde SPŠ stavební, která ji postupně zrekonstruovala.

Romantický hrad jako brána nad silnicí, postavený jako umělá zříceniny a upravena do dnešní podoby v roce 1876. Hrad byl dříve také nazýván jako Starý hrad. Datum vzniku není jasný.

Sýpka pravděpodobně vznikla v průběhu 17. stol. Zděná, omítnutá, obdélná patrová budova se sedlovou střechou krytou taškami. Štít sýpky cihlový. Sýpka je součástí Krajinné památkové zóny Lembersko. Sýpku získali v roce 2020 noví majitelé. Chtějí historickou stavbu zachránit před rozpadnutím.

Od 70. let 20. století je jeskyně Bartošova pec vyhlášena tzv. přírodním výtvorem. Od roku 1996 je celý pseudokrasový systém tzv. Ondříkovického propadání chráněn jako přírodní památka. Zcela unikátní pseudokrasový systém v České republice.

Bílé kameny vznikly v obd. druhohor usazováním písku v křídové vrstvě na dně moře; v obd. třetihor byly vlivem tektonických posunů usazeniny vyzvednuty a vertikálně nakloněny. Kameny jsou bílé díky hojně obsaženému kaolinitu. R. 1964 byly vyhlášeny chráněným přírodním útvarem. Jsou vysoké až 20 m.

Mohutnou stavbu s prvky nizozemské renesance a secese nechal jižně od svého sídla pro svou dceru a zetě postavit českodubský textilní podnikatel Franz Schmitt. Od roku 1945 zde sídlí Podještědské muzeum.

Opravený Boučkův statek z roku 1813. Tvoří jej patrový roubený dům s hospodářským traktem a přízemní výměnek. Uvnitř je hospoda, informační centrum a expozice muzea a galerie. Jedna z nejkrásnějších památek lidové architektury v Pojizeří.

Špatně čitelný latinský nápis snad z r. 1734. Asi rok postavení božích muk. Základna ze všech čtyř stran opatřena barokními zrcadly. Hlavice má výklenek se zbytky modré barvy. V něm nepůvodní soška Panny Marie. Materiál tesaná žula. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.

Vysoký pískovcový kříž s výklenkem, ve kterém je sousoší Piety. Neobvyklá boží muka s velkou nikou. Výklenek, připomíná kapličky křížové cesty. V němž socha Piety, sedící Panna Marie s mrtvým Kristem v náručí. Ve výklenku nad hlavou Panny Marie dva okřídlení andílci. Na vrchu malý kamenný kříž.

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.