Turistické cíle v okolí obce Kvilda

Bývalý královský dvorec, prvně připomínán r. 1500. Od r. 1523 sklárna, odtud název podle jediné pece ve sklárně "ein Tiegel", z toho Antýgl. Dnes jádro známého autokempingu, významná křižovatka turistických, bežeckých a cyklistických tras.

Rozsáhlé rašeliniště Chalupská Slať s krátkou naučnou stezkou, vedoucí k vyhlídkové plošině na největší rašelinné jezero v Čechách. V minulosti byla slať poškozena těžbou rašeliny.

Ojedinělá rozhledna na vrcholu churáňovského skokanského můstku z r. 1978 byla otevřena v letech 1993-2001, poté zde byl vysílač mobilního operátora. Po rekonstrukci rozhledna obnovena r. 2015. Vyhlídková plošina ve výši 32 m přístupná po 159 schodech, vstup zpoplatněn.

Churáňovský vrch je plochý šumavský vrchol s meteorologickou stanicí nad osadami Churáňov a Zadov s rozsáhlými lyžařskými a rekreačními areály Zadov a Kobyla, lanovkami, vleky a rekreačními zařízeními.

Dům čp. 61 se znamením jelena patří k několika málo dochovaným barokním domům ve Vimperku. Dnešní podoba pochází ze 17. a 18. století, důkladná oprava proběhla roku 2005.

Hájenka na Březníku ležící asi 8 km záp. od Modravy poblíž Roklanského potoka v Luzenském údolí patří k nejdeštivějším územím v České Republice. Od r. 2002 informační středisko Národního Parku Šumava, v letní sezoně pohostinství.

Dělostřelecká předsunutá bašta v podobě mohutné válcové věže obehnané podkovovitou hradbou z r. 1479 jako kompenzace nepříznivé polohy hradu po spojení hradu s městem v jeden opevněný celek po r. 1479. V 18. a 19. st. byla obehnána zástavbou chalup.

Bývalé poutní místo nad osadou Srní uprostřed kraje Karla Klostermanna. Roku 1820 tu byla postavena malá kaple, roku 1860 druhá a v letech 1901–1902 přestavěna potřetí. Po roce 1945 postupně zchátrala až byla zbourána útvarem pohraniční stráže.

Nejvýše položená botanická zahrada v České republice založená v roce 2005. Rozkládá se na rozloze 1,5 ha a nacházejí se zde původní šumavské rostliny. Součástí je i výběh pro bizony americké, v současné době prázdný.

Původně středověký karner, barokně upravený v roce 1757. Autorem přestavby a nástěnných maleb v kapli je Josef Hager. Barokní oltář vyzdoben sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava a hornickým reliéfem.

Dřevěná vyhlídková věž z roku 1997 umožňuje přehlédnout celou přírodní rezervaci Jezerní slať v I. zóně Národního parku Šumava a dále protilehlé pásmo s vrchem Sokol (1253 m n. m.), zvaným též Antýgl.

Novodobá kaple bez střechy z pohledového betonu v místě nového hřbitova, zřízeného hned vedle původního starého hřbitova, dnes nefunkčního a pietně upraveného. Vysvěcená byla 3. července 2022. Strohá deska v kapli připomíná jména českých a německých rodin, které zde dříve žily.