Turistické cíle v okolí obce Vyklantice

Výrazné zbytky tvrziště (pahorek jádra a rybník – bývalý vodní příkop) v jihozápadní části Alberovic. R. 1568 zmiňovány dvě tvrze s poplužním dvorem. Obě vznikly pravděpodobně při rozdělení vsi ve 14. století. Přesná poloha druhé tvrze není známa.

Klasicistní dům čp. 56, původně zadní trakt gotického domu čp.1, oddělen po roce 1662. Roku 1763 zde nechal Matěj Altenhofer vybudovat školu. Ta zde sídlila do osmdesátých let 19. století. Poté zde byl sirotčinec. Dnes slouží městskému úřadu.

Nejstarší zpráva je z r. 1475. Tehdy byla v držení Mikuláše z Bedřichova. R. 1500 zemřel, tvrz zůstala pustá. 1528 byla připojena k Pacovu a později zanikla.

Výrazné terénní pozůstatky hrádku, nesprávně označovaného jako tvrz. Pravděpodobné sídlo vladyků z Onšova, postavené ve druhé polovině 13. století a zaniklé v průběhu století 14. Dochovány především mohutné příkopy s vnitřními valy.

Z písemných pramenů víme, že na hoře Blaníku stával hrad či vojenské opevnění. Záznamy máme z r. 1402, 1420, či 1518. Opevněná lokalita se klade nejčastěji na horu Malý Blaník či k Velkému Blaníku do míst původního hradiště. Bohužel dodnes se jednoznačně nepotvrdilo přesné místo.

Výrazné kruhové tvrziště v jehož středu stojí kaplička z 19. století. Tvrz není písemnými prameny zmíněna, ale vznikla patrně v první polovině 14. století. Zánik souvisí asi se zpustnutím zboží a odkupem, kterým ves získala Vlašim.

Kamenná boží muka před kostelem sv. Tomáše jsou ze 17. století. Jedná se o běžný typ kamenných pilířových božích muk. Hranolová kaplička je opatřena třemi nikami, v nichž je výmalba zobrazující Veraikon, trnovou korunu a hřeby s písmeny INRI na nápisové pásce a kříž zdobený drapérií.

Barokní zděná hranolová boží muka pochází ze začátku 18. století. Stavba završena zděnou stupňovitou stříškou. Ve vrcholu umístěn zlacený kovový kříž. Ve výklenku umístěna plastika hlavy Ježíše Krista. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1963.

Drobná barokní sakrální památka, pocházející pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Hranolová cihlová boží muka pilířového typu jsou památkově chráněna od roku 1958. Mají prázdné niky, odstupňované římsu a stanovou přečnívající taškovou střechu. Na počátku 21. století byla opravena a nalíčena.

Pozdně gotická kamenná pilířová boží muka. Ze soklu vyrůstá bílý oktogonální pilíř ukončený čtvercovou hlavicí. Ukončen komolou jehlancovou stříškou a rytým letopočtem 1609. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1963.

Kamenná sloupková boží muka z roku 1661 byla do pelhřimovské Děkanské zahrady přenesena. Zajímavá kamenická práce s dochovanými nápisy na podstavci a symboly Kristova utrpení (např. hřeby, kopí, houba s octem, kostky, důtky) na dříku. Na lucerně je vedle kříže i drobné sousoší Piety.

Žulová barokní boží muka z r. 1766 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Osmiboký nízký dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice zakončená projmutým jehlancem a kamennou koulí s jednoduchým křížem. Památkově chráněna od roku 1958.