Turistické cíle v okolí obce Stříbřec

Jeden ze dvou akvaduktů na středověkém kanálu Zlatá stoka se nachází asi 1 km západně od železniční zastávky Majdalena. V tomto místě překonává strouhu zvanou Železná stoka nebo Odlehčovač. Stavba je doplněna uzavíracími a přepouštěcími stavidly. Bez přístupové cesty.

Zděná boží muka, jejichž vznik v druhé polovině 17. století je dáván do souvislostí s rekatolizací, která na zdejším panství tehdy probíhala. Jako materiál je použita kombinace lomového kamene a cihel, jsou omítnuta a nabílena. Jejich poslední větší rekonstrukce proběhla v roce 2007.

Sloup svatého Vojtěcha postavený roku 1649 se nachází u Schwarzenberské hrobky, bufetu a kempu.

Barokní zámek v centru města postavený v roce 1710 na místě bývalé tvrze, obklopený parkem. Nejznámějším majitelem byl následník trůnu František Ferdinand d'Este, který odtud s manželkou odjížděl na cestu do Sarajeva.

Měšťanský dům s výjimečně zachovaným renesančním průčelím z roku 1544 (podloubí, patro a spodní část štítové atiky), doplněné později o horní část atiky se stylisovanými opevňovacími prvky. Zadní průčelí novorenesanční, interiér novodobý (hotel).

Nepatrné zbytky hradu připomínaného již roku 1388. Za husitských válek byl pobořen Oldřichem z Rožmberka. Dnes patrna pouze vyvýšenina, kde se zřejmě nacházelo jádro bývalého hradu a dva náspy s příkopem.

Tvrz, vystavěná zřejmě koncem 15. st. Přestavěna poč. 16. st. Valovskými z Úsuší. Za Albrechta ze Svárova r. 1627 vyhořela. Leopold Jakub Gerard měl přestavět tvrz v zámek. V 1. patře se dochovaly zbytky gotických kamenných ostění z původní tvrze.

Tvrz Hluboká u Borovan stávala u rybníka uprostřed vsi. Pochází z 1. poloviny 14. století a 1. zmínka o ní je z r. 1357 (Držislav z Hluboké). Koncem 15. století, kdy se dostala do majetku augustiniánů v Borovanech, začíná chátrat a postupně zaniká. Terénní náznaky. Nepřístupno-soukromý majetek.

Horusický rybník (415 ha) je třetím největším rybníkem u nás. Byl dostavěn v letech 1511–1512 Štěpánkem Netolickým. Na březích se nacházejí dvě nepřístupná chráněná území, kolem protéká Zlatá stoka. Území je domovem významné fauny a flory.

Lovecký zámek dal přistavět v pol. 18. stol. k hřebčinci z r. 1673 hrabě Prokop Vojtěch Černín (arch. A. Lurago). Po r. 1790 zámek rozšířen, okolí upraveno pro pořádání honů. R. 1923 zámek vyvlastněn státem, v l. 1950-91 sloužil jako vojenská základna. Po rekonstrukci otevřen r. 2004 veřejnosti.

K původně gotickému kostelíku byla koncem 16. století přistavěna jedna z nejstarších jesuitských kolejí v českých zemích. Po požáru 1616 proběhla manýristická obnova celého komplexu. V letech 1773–1995 kasárna, dnes museum fotografie.

Bývalý jezuitský seminář s gymnáziem a kaplí sv. Víta, postavený v první polovině 17. století. Od roku 1928 jsou v něm expozice Muzea Jindřichohradecka.