Turistické cíle v okolí obce Stříbřec

Jeden ze dvou akvaduktů na středověkém kanálu Zlatá stoka se nachází asi 1 km západně od železniční zastávky Majdalena. V tomto místě překonává strouhu zvanou Železná stoka nebo Odlehčovač. Stavba je doplněna uzavíracími a přepouštěcími stavidly. Bez přístupové cesty.

Boží muka z r. 1689 u silnice z Číměře do Nové Bystřice jsou dokladem vyspělosti kamenické práce v oblasti v období baroka. Jde o typ raně barokních božích muk sloupkového typu s výraznou kaplicí. Od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.

Kamenná boží muka u vsi Lhota pocházejí z roku 1730 a od roku 1958 jsou zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Zděná boží muka, jejichž vznik v druhé polovině 17. století je dáván do souvislostí s rekatolizací, která na zdejším panství tehdy probíhala. Jako materiál je použita kombinace lomového kamene a cihel, jsou omítnuta a nabílena. Jejich poslední větší rekonstrukce proběhla v roce 2007.

Sloup svatého Vojtěcha postavený roku 1649 se nachází u Schwarzenberské hrobky, bufetu a kempu.

Barokní zámek v centru města postavený v roce 1710 na místě bývalé tvrze, obklopený parkem. Nejznámějším majitelem byl následník trůnu František Ferdinand d'Este, který odtud s manželkou odjížděl na cestu do Sarajeva.

Měšťanský dům s výjimečně zachovaným renesančním průčelím z roku 1544 (podloubí, patro a spodní část štítové atiky), doplněné později o horní část atiky se stylisovanými opevňovacími prvky. Zadní průčelí novorenesanční, interiér novodobý (hotel).

Nepatrné zbytky hradu připomínaného již roku 1388. Za husitských válek byl pobořen Oldřichem z Rožmberka. Dnes patrna pouze vyvýšenina, kde se zřejmě nacházelo jádro bývalého hradu a dva náspy s příkopem.

Tvrz, vystavěná zřejmě koncem 15. st. Přestavěna poč. 16. st. Valovskými z Úsuší. Za Albrechta ze Svárova r. 1627 vyhořela. Leopold Jakub Gerard měl přestavět tvrz v zámek. V 1. patře se dochovaly zbytky gotických kamenných ostění z původní tvrze.

Barokní kašna na návsi v Číměři je významným dokladem úrovně kamenického řemesla na konci 18. století v regionu. Zároveň dokládá způsob zásobování pitnou vodou na venkově. Od r. 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek.

Tvrz Hluboká u Borovan stávala u rybníka uprostřed vsi. Pochází z 1. poloviny 14. století a 1. zmínka o ní je z r. 1357 (Držislav z Hluboké). Koncem 15. století, kdy se dostala do majetku augustiniánů v Borovanech, začíná chátrat a postupně zaniká. Terénní náznaky. Nepřístupno-soukromý majetek.

Horusický rybník (415 ha) je třetím největším rybníkem u nás. Byl dostavěn v letech 1511–1512 Štěpánkem Netolickým. Na březích se nacházejí dvě nepřístupná chráněná území, kolem protéká Zlatá stoka. Území je domovem významné fauny a flory.