Turistické cíle v okolí obce Ledčice

Renesanční tvrz jako rytířské sídlo postavila po r. 1584 Ludmila Valkounová, po r. 1601 byla opatřena bohatými figurálními sgrafity. Když Valkounové r. 1708 Bakov prodávali Kolowratům, tvrz již sloužila jako sýpka. Po dlouhodobém chátrání na jaře 2017 zbořena.

Ve druhé polovině 20. století Baronský hřbitov zpustl. Náhrobky byly povaleny a zničeny. R. 2000 bylo toto pietní místo obnoveno. Aspoň náhrobky rodu Riese-Stallburg byly částečně obnoveny. Větší náhrobek patří Matyáši Fridrichu a jeho ženě Marii. Menší náhrobek nese jméno druhé manželky.

Terénní zbytky tvrze z pol. 14. století. Tvrz užívána do konce 17. stol. po připojení k Pakoměřicím r. 1694 opuštěna. Dochován obdélný pahorek o stranách cca 18 a 20 m a výšce cca 4 m.a nevýrazné torzo vodního příkopu.

Mohutná, pseudorenesanční, budova, dvoupatrová budova z roku 1870 s četnými rizality.

Boumova chata byla postavena roku 1907 sokoly ve folklorně ovlivněném secesním stylu. Je dochována v podstatě v původní podobě a dodnes poskytuje služby turistům, kteří vystoupí na nejposvátnější českou horu.

První písemná zmínka o obci z r. 1271. Tehdy zde vznikl kostel. Boží muka jsou starší než nový hřbitov. Zaznačeny na mapě z druhé pol. devatenáctého stol. Boží muka prošla renovací. Staticky zajištěna, nově nabílena.

Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Pozdně gotická boží muka zřejmě lidovho umělce z r. 1596. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Zchátralá boží muka byla roku 2012 celkově zrekonstruována. Polygonální sloup na hranolovém podstavci nese čtyřbokou hlavici s reliéfy Kristova utrpení přecházející v kamenný kříž.

Renesanční boží muka z roku 1597. Vysoký válcový sloup se čtyřbokou výklenkovou hlavicí, na ní torso sochy Krista Vykupitele. Výjimečně zachovaná předbělohorská památka podobného charakteru.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.

Za Kaplířů ze Sulevic ve druhé pol.16. stol. postavena renesanční tvrz. Za třicetileté války poškozena a koncem 17. stol. Ratzenbergery barokně upravena na zámek. R.1933 vyhořela, necitlivě obnovena. Zámek postupně opuštěn a zpustl.