Turistické cíle v okolí obce Jihlava-Hosov

Lovecký zámeček z počátku postavený v letech 1815 - 1817 v klasicistním slohu rodem Collaltů. Dnes využíván k příležitostným kulturním akcím.

Zcela zaniklé tvrziště, o jehož vzniku lze podle historických události uvažovat někdy ve 2. čtvrtině 14. stol., snad i dříve. V této době patřil Batelov pánům z Lipé. V r. 1626 při odprodeji batelovského zboží potomkem Augustýna Macka z Čížova se píše o dvou tvrzích, z nichž jedna je již dávno pustá.

Tvrz přestavěná Jiřím Čížovský r. 1586 na zámek. Kolem r. 1681 upraven barokně Odkolky z Újezdce a v r. 1755 Janem Kryštofem Burkhardtem de Klee klasicistně. Necitlivé úpravy v druhé polovině 20. století.

Renesanční zámek z 16. stol. postavený Čížovskými z Čížova, od přelomu 16. a 17. stol. slouží jako úřednická budova. Později mírně barokně upraven.

Raně gotický měšťanský dům, zvaný Bavorův, vznikl v pol. 13. století. Jeho jádro se dochovalo v obvodových zdech a v obloucích arkád. Při přestavbě v polovině 16. století získal současnou fasádu a byl též rozšířen do hloubky parcely. V 80. letech 20. století upraven pro současné využití.

Prostá pilířková žulová boží muka u cesty mezi Novým Rychnovem a Čejkovem. Jejich stáří není doloženo, snad jsou z 17. či 18. stol. Na kamenném podstavci stojí polygonální dřík s jednoduchou hlavicí. Na vrcholu je fragment kovového dvouramenného kříže. Boží muka jsou památkově chráněna od r. 1958.

Žulová barokní boží muka se zajímavě řešenou kapličkou byla postavena v roce 1766. Čtyřboká kaplička je ze tří stran uzavřená železnou tepanou prosklenou mříží. Boží muka jsou opravená a dobře udržovaná.

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z roku 1772 připomínají hladomor v roce 1771. Mají válcový sloupek na hranolovém podstavci, na hlavici stojí kaplice zakončená nástavcem ve tvaru komolého jehlanu a kamennou koulí s kovaným křížem. Památkově chráněna od roku 1958. Renovována na počátku 21. století.

Kamenná boží muka z roku 1727 představují hodnotnou ukázku barokní kamenické práce, typickou pro tuto oblast Vysočiny. Na soklu je dnes již téměř nečitelný nápis „1727/ TITO BOŽÍ/ MUKI DAL PO/STAWIT PA/VEL FATINA/ NA PAMÁTKU/ UMUČENÍ PÁNA“. Dřík je hladký, lehce vydutý, lucerna má tři mělké niky.

Barokní památkově chráněná žulová boží muka z období mezi pol. 17. a první pol. 18. století. Mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Na podstavci s čtvercovým průřezem je čtyřboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena stříškou. Na vrcholu býval pravděpodobně kamenný či kovový kříž.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.