Turistické cíle v okolí obce Žichlínek

Hrad, po kterém zbyly pouze terénní náznaky, zbytky kamenů, založil ve 2. pol 13. st. Boreš z Riesenburku. R. 1286 hrad dobyl Václav II. Ve 14. st. život na hradě zřejmě pokračoval, ale nejsou o něm písemné doklady.

Bosenský pavilon postaven r. 1904. Zbudována zdobená okna ve stylu secese. Vchod do pavilonu vybaveny laťovými dvoukřídlovými dveřmi. Bohatě členěná fasáda ozdobená uměleckou štukaturou. Vandalové poničili barevné výplně stěn pavilonu. V pol. 80. let 20. stol. díky místním podnikům provedena nákladná rekonstrukce.

Brána času, dílo Markéty Veselé. Dokončena v květnu 2013. Jedná se o sled několika zdí s oblouky. Prostor brány tvoří časová osa významných dat v historii města. Brána postavena z 11 železobetonových prefabrikovaných desek tloušťky 15 cm o rozměrech 5,3 x 5,3 m.

Okrouhlé tvrziště obklopené vodním příkopem. První zmínka o vsi Waltersdorf je r. 1304, kdy celé panství získal zbraslavský klášter. Tvrz není uváděna, lze předpokládat, že vznikla ve 14. století v rámci kolonizace panství. Existenci tvrze v 14. stol. dokládají i archeologické nálezy.

Bývalé okresní zastupitelství postaveno v letech 1906–1907 ve stylu secese. Pěkně zdobený arkýř a výrazné ostění oken a dveří. Na fasádě drobné kamenosochařské motivy. Přízemí budovy sloužilo k obchodním účelům. V současné době je v užívání pověřeného úřadu Lanškroun. Sídlí zde Městská policie.

Zděná stavba evangelického kostela v Čenkovicích r. 1828 nahradila dřevěný kostelík z r. 1789. Věž byla přistavěna r. 1889. Po vysídlení německých obyvatel nevyužívaný kostel chátral a v 70. letech 20. stol. byl prodán soukromníkovi. Přestavba na ubytovací zařízení nebyla dosud dokončena.

Barokní děkanství postaveno poč. 18. stol. Zachovány hodnotné kamenické prvky. Prostorná rohová jednopatrová budova půdorysu protáhlého obdélníka. Ve středu hlavního průčelí kamenný portál s náběžnými kameny. Po obou stranách portálu pravoúhlé boční vchody. Památkově chráněno od r. 1958.

Klasicistní jednopatrová budova děkanství z let 1783–1786. Budova náleží ke starší zástavbě. Obdélný půdorys o sedmi okenních osách. V průčelí trojosý rizalit. Nároží zdůrazňují pilastry. Klenby valené. Děkanství zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Bývalá fara, později děkanství, původně postavena ve středověku. Roku 1726 renesančně přestavěna. Pak přestavěna klasicistně. V budově sídlí Centrum pro rodinu Sluníčko. Bývalá fara zapsána v státním seznamu kulturních památek.

Dřevěná zvonice se nachází nad vstupní bránou na hřbitov, pochází z 16.-17. století. Postavena na čtvercovém půdorysu, přízemí zděné. Krytinou kaple šindel. Zvonice sloužila jako vstup na hřbitov a ke kapli, koncem 19. stol. jako márnice. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Klasicistní dům postaven mezi roky 1781–1787. Nepravidelný půdorys domu. Patro jižního průčelí vyloženo na pěti tesaných krakorcích, s esovitým vykrojením, římsou a čabrakou, spojených valenými klenbičkami. Dům památkově chráněn od r. 1958.

Budova z přelomu 16. a 17.století, kde býval známý hostinec