Turistické cíle v okolí obce Všeradice

Klasicistní pomník na místě údajného hrobu Horymírova koně Šemíka. Vybudován byl v roce 1887 nad kamenem označujícím hrob. V okolí pět dalších kamenů, považovaných za pozůstatek pohanské svatyně.

Archeologicky neprozkoumané trojúhelníkové hradiště o rozloze 1 ha, považované za slovanské, na ostrohu nad Radotínským potokem.

Pivovar a sladovna postaveny r. 1870, provoz byl ukončen v roce 1883. Zachován technologicky i architektonicky unikátní hvozd a labyrint podzemních chodeb. Objekt není památkově chráněn.

Pozdně gotická boží muka z doby kolem roku 1500. Sloup stál původně za městem, na trase kudy chodili odsouzenci na popraviště. Poslední výkon hrdelního práva je zde doložen r. 1721. Schody před sloupem pocházejí ze zbořené kaple v Dražovce.

Dobříšská socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1734. Stála původně u hradu Vargače a roku 1856 byla přenesena do parčíku před kostelem Nejsvětější Trojice a naproti vchodu do zámku. Od 3.5.1958 je zapsána do státního seznamu kulturních památek.

Skanzen Solvayovy lomy na hřebenu Stydlých vod, zpřístupněný pro veřejnost r. 1998, je unikátním místem, kde se lze během turistické sezóny seznámit se způsobem těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Jízda lomovou malodráhou je zážitkem zejména pro děti.

Pozůstatek technické památky – barokní koželužny Josefa Nádherného z 2. poloviny 18. století, zakomponovaný do novostavby průmyslového areálu. Z původní barokní stavby se zachovalo průčelí s vysokým zvlněným štítem.

Novorenesanční budova z let 1904–05 ve střední části východní fronty náměstí. Postavena na místě původní radnice, připomínané poprvé 1585, vícekrát přestavované (1694, 1756) a rozšiřované o sousední domy. Dnešní stavba se skládá ze dvou křídel: západního s vlastní radnicí a jižního s divadlem.

Tvrz ze 14. st., doložena r. 1510 za Dobešů z Vesec. Po nich Knín drželi Myslíkové z Hyršova, Ježovští z Lub, Vratislavové z Mitrovic a od r. 1669 křížovníci. S tvrzí bývá ztotožňována sýpka/sladovna, podle posledních výzkumů je však až raně barokní a tvrz lze snad hledat v budově dnešní fary.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.

Původně zeměměřická kamenná šestipatrová věž z roku 1942, vysoká 17,5 metru. Od prosince 2004 využívána jako rozhledna.